Sluncem a stínem/Mezi květy

Sluncem a stínem Josef Václav Sládek
Své dcerušce, když jí bylo šest let	Mezi květy	Úsměv

Údaje o textu
Titulek:	Mezi květy
Autor:	Josef Václav Sládek
Zdroj:	citanka.cz Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Já mám tě učit kvítka znáti,
    ty moje dcerko rozmilá,
jak na lukách a na souvrati
    a na mezích se rozvila?

Ty lítáš travou jako včelka
    od květu v květ a sem a tam:
spíš ty jsi moje učitelka,
    já nevím, co ti říci mám.

Já řekl bych ti květů jména,
    leč všude jinak zve je svět —
však ty jsi jimi ověnčena
    a líp jim umíš rozumět.

Neb tebe blaží jejich krása,
    až na líčkách máš červánek,
a tvoje velká radost jásá
    jim vstříc jak ráno skřivánek.

A zrak ti září mákem plana
    a na tvých rtech je zvonků smích,
až, těmi květy obsypána,
    v nich usneš — sama jeden z nich.