Slowanské národnj pjsně/Djl druhý/Zpěw Polský


I. Zpěw polský.

Nemjlo wydawateli, že giž po druhé milownjkům Slowanských pjsnj žádné libozwuky z ust milostné prostonárodnj Muzy Polské podati nemůže. Kterých se mu tu onde dosléchlo nebo dostalo, nezdagj se dostatečnými býti, aby k pochwale tohoto gádrného kmene poslaužily. Od zálesin Tatranských až k pramenům šumného Dněpra gaké asi množstwj wonných kwjtků (nemeylj mne tušenj moge!) na těchto prostranných luzjch wydychuge swůg zápach a čeká na ruce gemného Poláka, aby gen trhal, a z nich pěkný uplétal věnec rodu swému, ztratiwšjmu bez toho dávné památky druhu tohoto otcůw swých. W některých staršjch básnjch polských, gako to w Szymonowiči, w Zimorowiči a g. na mnoze mjst pěkná záře národního zpěwu wystkwjwá. Z prwnjho se tuto zlomek klade u selanky nazwané: Ženci.

Zpěw Pětruchy75