Slovanské národní písně/Zlomky písní a některé krátké

Údaje o textu
Titulek: Zlomky písní a některé krátké
Autor: František Ladislav Čelakovský
Zdroj: citanka.cz
Licence: PD old 70

1.Editovat

Není na světě bylina,
aby pro něco nebyla:
hledej, má milá, kvítečko,
ať zhojíš moje srdéčko.

2.Editovat

Plakala, želela,
když prala šaty,
že jest si zlámala
prstýnek zlatý.

Proč pláčeš, naříkáš
pro prsten zlatý,
však musíš opustit
rodiče taky.

3.Editovat

Nebudu te v noci toulat,
budu n radši namlouvat
hezký dévče, černooký,
co má podepřené boky.

4.Editovat

Panímámo, jede k nám
pardubickej písař,
za kloboukem péro má,
jede jako císař;
v jednej ruce drží papír,
v druhej ruce péro,
však on si mne zapíše
do srdéčka svého.

5.Editovat

Proto jsem si kanafasku koupila,
abych se ti, můj Janečku, kroutila,
k tomu také na červenou, na bílou,
aby jsi mně nechodíval za jinou.

6.Editovat

Až mně bude sedumdesát sedum,
ještě jednou sedumdesát sedum let,
tenkrát má hlavička
bude šedivět.

7.Editovat

Koulelo se, koulelo
červené jablíčko:
komu ty se dostanešj
má zlatá holčičko?
Komu ty se dostaneš,
štěstí tobě přeju,
však já odsud pryč musím,
zejtra odsud jedu.

8.Editovat

Jetelíčku náš, líbou vůni máš,
na vedlejším poli
když se všecko bělí,
ty se zelenáš.

9.Editovat

V zeleném háječku
milovali se dva,
spadlo na ně dřevo,
zabilo je oba.

Dobře udělalo,
že oba zabilo,
nebude želeti
jeden pro druhého.

10.Editovat

Okolo javora teče voda,
napij se, panenko, jak je dobrá:
napij se, má milá, napij se jí,
budeš mít srdéčko uzdravený.

11.Editovat

Není tu, není tu, co by mne těšilo,
není tu, není tu, co mne těší,
není tu má milá, panenka rozmilá,
má milá, znejmilejší.

12.Editovat

Moravo, Moravo,
Moravičko milá,
co z tebe pochází
chasa roztomilá,
chasa roztomilá,
a děvčátka hezký,
a děvčátka hezký,
ty mluví jen česky,
které jsou škaredy,
ty mluví německy.

13.Editovat

Poď, milenko, poď,
poď, mne vyprovoď,
vyprovoď mne do zahrádky,
dám ti kytku marijánky,
poď atd.

Poď, milenko, poď,
poď, mne vyprovoď,
vyprovoď mne do hospody,
dáme si hrát skočnou tady,
poď atd.

14.Editovat

Já hezkou holčičku mám,
však za ní nechodím sám;
přicházejí za ní
spoludruzi moji,
já jim v tom vůli nedám,
radši se na vojnu dám.

15.Editovat

Leť ty, ptáčku, přes ty lesy,
pozdravuj tam mou milou,
aby na mne nečekala,
že již chodím za jinou.

16.Editovat

Můj milej na louce seče,
pospíším za ním hrabat;
až tu travičku shrabeme,
budeme sladce hajat.

17.Editovat

Jedou cikáni z Talína, z Talína,
já si jim pohádat dám:
pohádejte mi, cikáni!
kterého dostati mám?

18.Editovat

Laštovička lítá,
povídá, že svítá;
jdi, Jeníčku, domů,
pomoct ti nemohu,
já bych byla bita, bita,
já bych byla bita.

19.Editovat

Už všecky panenky s trávy jdou,
má panenka ještě spí;
bude-li tak spávat,
až se bude vdávat,
což to bude nehezky!

20.Editovat

Co jsou nám Hosiňáci dokázali,
co jsou nám Hosiňáci dovedli!
Oni nám naše holky odváděli,
oni nám naše holky odvedli!

21.Editovat

Matičko nebeská,
copak nejsem hezká,
že mne v tom Jiníně žádný nechce?
Já půjdu do světa,
kde štěstí vykvetá,
a tam si namluvím hodné chlapce.

22.Editovat

Copak si myslíš, že já se nevdám,
když hedbávného fěrtoušku nemám?
Jestli ho nemám,
jenť si ho zjednám,
tobě se prece podvádět nedám.

23.Editovat

Tatíčku starý náš,
šedivou hlavu máš,
dobřeť je vzdycky s námi,
dokud jsi mezi námi.

24.Editovat

Jen ty mne, koníčku, pěkně nes,
dostaneš ovíska ještě dnes.
Až ty mne k mej milej doneseš,
potom si hlavičkou zatřeseŠ.

25.Editovat

Za vodou, za vodou, za vodičkou,
voral můj miláček s kobyličkou;
měl ode mne kytičku za kloboukem,
zpíval a zavejskal s velkým hlukem.

26.Editovat

Svitá, svitá svitáníčko,
já jsem ještě v hospodě;
koníčky v maštali řehtají,
kdopak je česat bude.

27.Editovat

Proč pak jsi, má milá,
tak ráno vstala,
vždyť ještě skřivánek nezpíval?
Záhy jsem vstala,
dosti jsem nerada,
když na mne tatíček zavolal.

28.Editovat

Rej, slunéčko, rej,
hory, doly krej,
povyskoč si vejše,
na tej naší střeše
kolo udělej.

29.Editovat

Což ten skřivánek od půlnoci zpívá,
což se ten hlásek pěkně rozlíhá,
sedne na hájíčku,
zpívá si písničku,
aby slyšela samička milá.

30.Editovat

Kdes, holubinko, lítala,
že jsi mne tak dlouho
samotného nechala.

31.Editovat

Což se mi, má milá, hezká zdáš,
budeš-li tak hezká, až se vdáš?
Ještě hezčejší, můj znejmilejší,
vem si mne, vem si mne, uhlídáš.

32.Editovat

Copak mne, má milá, neznáš, neznáš,
vždyť jsem já z Litice bednář, bednář;
až já ti nadělám víka, víka,
budeš moct přikrývat mlíka, mlíka.

33.Editovat

Husička divoká letěla zvysoka,
zavolala na oráče,
aby oral zhluboka.
Já ořu, co mohu, však více nemohu,
plůh mi hloub lézti nechce,
a já nikam nemohu.
Oř, oř, oř, však víc nemůžeš,
máš koníčky potrhany,
a kolečka polámany,
s pole jet musíš.

34.Editovat

Když jsem šel stezičkou, stezkou,
potkal jsem panenku hezkou,
hezkou, nevysokou,
hezkou, černookou,
nízkou, nevysokou.
Já jsem se jí počal vyptávat,
bude-li se tento rok vdávat,
ona mi odpovídá,
že je ještě tuze mladá.

35.Editovat

Když na ty volthorny troubit budou,
tenkrát mou panenku čepit budou,
také se radovat všickni budou.

36.Editovat

Sedláček trávu seče,
kosa mu bráti nechce,
on se však ohlíží,
jestli mu děvečka
brousek nese.

37.Editovat

Když jsem já šel od své milé,
svítil měsíček:
Holka, poď mne vyprovodit
přes ten lesíček.
Jestli ty mne vyprovodíš,
ode mne se něco dozvíš,
to ty se ode mne dozvíš,
že — — —

38.Editovat

Růže červená,
krví zkropená,
na zelený stromeček
zavěšená atd.

39.Editovat

Nespala jsem,
čekala jsem
až do jedné hodiny.
Ty hodinky pěkně jdou,
pěkně jedna za druhou,
ty hodinky,
klinkylinky,
ty hodinky pěkně jdou.

40.Editovat

Jaro se otvírá, kvítí kvete,
žežhulinka kuká v hustém lese,
slavíček v křovíčku
tluče svou písničku,
že já budu nosit šavličku.

41.Editovat

Hej, hora, hora javorová —
v javorovej hoře,
tam synáček oře,
jak navoře, tak naseje,
hezké devče sobě vezme.

42.Editovat

Chodila po hájku,
trhala marijánku;
co je po marijánce,
když mne žádný nechce.

43.Editovat

Když se mně ta láska zrušila,
která mne nejvíce těšila,
kdybych byla sto let živa,
žádnému chlapci bych nevěřila.

44.Editovat

Travička zelená,
to je moje poležení,
travička zelená,
to je moje peřina;
jak se pažiť počne pučit,
nechci se víc doma mučit;
travička zelená,
to je moje peřina.

45.Editovat

Pase ovčáček
v zeleném háječku,
pase ovčáček
v černém lese:
šla tady má milá,
ta mně potěšila
moje srdce.

46.Editovat

Nepůjdu skrz ten les,
kudy ovčáček ovce nes,
půjdu raděj silnicí,
kady chodí řezníci,
kudy šenkýř pivo vez.