Slezské báje a pověsti národní/Stříbrné vejce

Údaje o textu
Titulek: Stříbrné vejce
Podtitulek: (z Petřvaldu)
Autor: Karel Jaromír Bukovanský
Zdroj: BUKOVANSKÝ, Karel Jaromír: Slezské báje a pověsti národní. Mor. Ostrava: vlastním nákladem, 1877. s. 40–41.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Ve stavě Heřmanickém našel jedenkráte správec Polsko-Ostravský při lovení ryb dvě stříbrné vejce. Jedno bylo bílé a druhé hnědé. I divili se všichni, jak vejce do stavu přišly. Právě šla okolo manželka primátora heřmanického, k níž správec pravil: „Podívejte se sousedko, jaké vejce divoké kachny v našem stavě snáší!“ Selka obdivujíc se vejcím, odvětila: „Kdyby takové kachny zde byly, které stříbrné vejce nesou, byl byste brzy bohat.“ Načež správec: „Hoho, rozmilá, to nejde tak, jak vy si myslíte. Což nevíte, že musím vše udati do Vídně? I tyto vejce tam zašlu na prozkoumání. Snad také víte, že se nad „Bůrní“[1] stříbrná ruda vykopala, a že jsme museli budování šachty zanechat a ve Vídni se otázati, co se dále díti má?“ „Nu, a co říkali ti páni ve Vídni?“ tázala se selka. „Že se má šachta zazdíti, a až se stříbro potřebovati bude, že se teprvé šachta otevříti má!“ pravil správec a dávaje selce „s Bohem“ vsednul na vůz a odejel domů.


  1. Bůrňa jest šachta v Polské Ostravě. Nad „Bůrní“ nalezl jsem otvor šachty zazděný a ve velkém kamenu jest „r. 1862“ vytesaný. Pověst vypravována mně byla v Petřvaldě.