Otevřít hlavní menu

Slezské báje a pověsti národní/Hrabina v západním Slezsku

Údaje o textu
Titulek: Hrabina v západním Slezsku
Podtitulek: (z Polské Ostravy)
Autor: Karel Jaromír Bukovanský
Zdroj: BUKOVANSKÝ, Karel Jaromír: Slezské báje a pověsti národní. Mor. Ostrava: vlastním nákladem, 1877. s. 50–53.
Licence: PD old 70
Související: Jak vznikla Hrabyně – verze ze Slámových Slezských pohádek a pověstí (1893)
Související články ve Wikipedii:
Hrabyně na Wikipedii

Jihovýchodně od hlavního města Opavy, jest u silnice městys Hrabina. O založení tohoto místa vypravuji si Slezané:

„Za starodávna, když ještě silnice nebylo, vezl jistý sedlák z Plesné dříví do Opavy. Cesta byla velmi špatná a blátivá a nebylo tedy divu, že sedlák do kopečka, tam kde nyní Hrabina stojí, vyjeti nemohl. Tenkráte byl tam veliký les, v němž mnoho habrů[1] rostlo. Sedlák se vynasnažoval jak jen mohl, aby se ku předu dostal, leč vše nadarmo. Koně se z místa ani nehnuli. To sedláka dopálilo. I počal křičeti a koně práskati až se to v lese rozléhalo. Najednou si vzpomene, že na vozu spí jeho devítiletý syn Jan, kterého sebou sedlák vzal, že — tak myslil — v Opavě na koně pozor dávati bude. Ve své rozhorlenosti vyskočí na vůz a popadna chlapce shodil ho dolů. Tento narazil hlavou na veliký kámen, ale vzdor tomu se neprobudil. Sestoupiv s vozu kopnul ještě ubohého chlapce, až se převrátil. Tu spozoruje sedlák na hlavě chlapcově velikou ránu. Se strachem blíží se nyní ku chlapci, by ho zbudil, avšak tento byl — mrtev. Hrůza pojala sedláka a zlost popustila ho hned. I ohlíží se na vše strany, zda-li ho někdo nepozoruje. Když se nic ani nehýbalo, vzal mrtvolu a skryl ji v hustém křoví lískovém.

Jako kdyby se nic nebylo přihodilo, jel sedlák dále k Opavě. Svědomí ho ale znepokojovalo. I umínil si, že půjde v Opavě do chrámu Páně a tam že se vyzpovídá. Jak si umínil, tak také učinil. Neobdržel však od otce duchovního žádného rozhřešení, že — zda-li odpuštění velkého hříchu, jež na synu svém spáchal, obdržeti chce — do Říma ku svatému Otci putovati a tohoto za odpuštění prositi musí. Co měl sedlák dělati, musel rady duchovního správce uposlechnouti a do Říma putovati.

Šel mnoho týdnů, než-li do Říma přišel. Svatý Otec mu udělil rozhřešení a dal mu obraz Panny Marie s rozkazem, by na místě, kde vraždu na svém dítěti spáchal, malou kapličku vystavil a obraz tam zavěsil.

Sedlák však od této chvíle všecek zjinačený prodal v Plesné svůj velký grunt i se všemi příslušnostmi a vystavěl za stržené peníze na místo kaple — krásný, veliký kostel. Obraz Panny Marie zavěšen jest na hlavní oltář. Mrtvola synova byla z houští vytažena a u kostela slavnostně pohřbena. Sedlák vystavěl si pak nedaleko nového kostela malou chaloupku, v které dny života svého trávil. Během času vystavilo vícero občanů své příbytky na blízku kostela, až povstala osada, kterou nazvali příslušníci ohled na valný počet habrův berouc — „Hrabina“.


  1. Lid slezský říká na místo „habr“ v mnohých osadách „hrabina“.