Slávy dcera/Zpěv II. Labe, Rén, Vltava/111
| Slávy dcera – II. Ján Kollár | ||
| 111 | ||
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Slávy dcera – II., 111 |
| Autor: | Ján Kollár |
| Zdroj: | Google Books (jen z USA) |
| Vydáno: | Patery knihy plodů básnických. Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1892. s. 28. |
| Licence: |  PD old 70 |
Tožť jest ona veleslavná Praha,
ty zdi, hrady, věže obrovské,
ono město Čechů královské,
krásné jako Slávy dcera drahá:
Tam ten jest hrob Otakara[1], Braha[2],
Vojtěcha a Vlasty rekovské,
tu most, dílo Karla mistrovské,
na němž pěla Muza z Budče[3] nahá.
Už Tvé berly zlatolesklé zhasly,
a meč tupne při své štěrbině,
před nímž Tatry, Balt i Řím se třásly;
Přece věrným Slávy budeš chrámem,
pěknobřehá Němců sokyně,
zvítězivši v přemožení samém.
- ↑ Hrob Přemysla Otakara II., jehož tělo bylo roku 1296 k rozkazu syna jeho Václava II. převezeno ze Znojma do Prahy a v chrámě sv. Vita pochováno.
- ↑ Ticho de Brahe, dánský zeman, povolán byl od císaře Rudolfa II. do Prahy, kde pak hvězdárnu měl, učil a umřel 24. října 1601. Tělo jeho pohřbeno jest v kostele Týnském.
- ↑ t. j. Šimon Lomnický z Budče, jenž poslední léta svého života trávil u veliké bídě a nedostatku.