Slávy dcera/Zpěv II. Labe, Rén, Vltava/138
(přesměrováno z Slávy dcera/Zpěv II. Labe, Rén, Veltava/138)
Slávy dcera – II. Ján Kollár | ||
138 |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Slávy dcera – II., 138 |
Podtitulek: | (1797.) |
Autor: | Ján Kollár |
Zdroj: | Google Books (jen z USA) |
Vydáno: | Patery knihy plodů básnických. Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1892. s. 29. |
Licence: | PD old 70 |
Slavie! ó Slavie! ty jméno
sladkých zvuků, hořkých památek,
stokrát rozervané na zmatek,
aby vždycky více bylo ctěno!
Od Uralu Tatrám na temeno,
v pouštěch, kde má rovník počátek,
až kde slunka mizí dostatek,
království jest tvoje rozloženo!
Mnohos nesla, avšak křivdy činů
nepřátelských všecky přežila,
ba i špatný nevděk vlastních synů:
Tak, když jiní snadno v půdě měkké,
ty jsi trůny sobě tvrdila
na století rumích dlouhověké.