Údaje o textu
Titulek: 82.
Autor: Thúkydidés
Zdroj: THUKYDIDES. Sepsání války peloponneské. Parubice: F. & V. Hoblík, 1885
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jan Nepomuk František Desolda
Licence překlad: PD old 70

„Avšak nemyslím nikoliv, abyste netečně, dopouštěli, aby se spojencům našim škodilo a zlomyslníkův úklady nestíhaly; ale to radím, abychom se zbraně ještě nechápali, nýbrž posly vypravíce, stížnosti své vedli, nedávajíce na jevo ani přílišné chuti k válce, ani že bychom jim čehosi prominuli; mezi tím pak i své síly pořádejme a o spojení i s Helleny i s barbary se ucházejme, zdali bychom si tak nějakou posilu buď loďstva nebo peněz získali. Nesmíť se zajisté nijak za zlé bráti, když kdokoliv, jakož i my nyní od Atheňanů zaskočeni jsouce, nejenom Helleny ale i barbary ku pomoci vyzývají, aby se zachránili.[1] Spolu pak i ze svého přispívejme. Vyslyší-li stížnosti našeho poselství, tím lépe; pakli nic, po dvou i po třech letech již lépe jsouce ozbrojeni potáhneme na ně, jak se nám uzdá. Snad že znamenajíce naše přípravy a jim podobné ústní důvody s naší strany, raději ustoupí, dokavade ještě území své nemají popleněné a raditi se mohou, jak by statky své vší škody odvarovali. Osadíte-li totiž území jejich, nesmíte je považovati jinak, leč jako zástavou, a to tím více, čím lépe vzděláno jest; nutno tedy co nejvíce ho šetřiti, abyste k zoufalství je doženouce, přemožení jich si neztížili. Jestliže pak nepřipraveni jsouce, zemi attickou pleniti budeme, poslechnouce žalob spojenců, vizte, ať tím nezpůsobíme Peloponnesu více hanby a nesnáze. Neboť stížnosti obcí i jednotlivců lze usmířiti; ale válku pro zvláštní[2] prospěchy ode všech pozdviženou, o níž nelze ani předvídati, jak vypadne, nebude ani lze slušně odložiti.


  1. Podobá se, jakoby již napřed budoucí chování se Lakedaimoňanů vymlouval, kteří se neostýchali, s Peršany se spolčiti proti Atheňanům.
  2. Na mysli má hlavně Korinťany, kteří nejvíce války si žádali.