Sepsání války peloponnesské/65.
Sepsání války peloponnesské Thúkydidés | ||
64. | 65. | 66. |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | 65. |
Autor: | Thúkydidés |
Zdroj: | THUKYDIDES. Sepsání války peloponneské. Parubice: F. & V. Hoblík, 1885 Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Jan Nepomuk František Desolda |
Licence překlad: | PD old 70 |
Aristeus tedy, jsa tak (v Potidaii) sevřen, aniž pak maje jakési naděje spásy, nedostane-li se mu něčeho ku pomoci mimo nadání buď od Peloponnesu nebo odjinud, radil, aby všickni (Potidaiští) až na 500 mužů, dočekajíce příhodného větru, odpluli, aby tak spíže déle stačila, a sám volil býti mezi pozůstalými. Když pak jich nepřemluvil, vyplul sám, nepozorován jsa od stráží athénských, chtěje takto o další potřeby pečovati a zevnější poměry pořádati co nejlépe. Meškaje pak mezi Chalkiďany, dále s jich pomocí válčil, a mimo jiné i mnoho Hermiliův pobil, zálohou se položiv u města jejich;[1] též s Peloponnesskými jednal, jak by mu ku pomoci přispěli měli. — Formion pak, zákopy sevřev Potidaii, s svými 1600 mužů Chalkidsko a Bottiaisko pustošil a některá městečka vzal.[2]