Sepsání války peloponnesské/30.
| Sepsání války peloponnesské Thúkydidés | ||
| 29. | 30. | 31. |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | 30. |
| Autor: | Thúkydidés |
| Zdroj: | THUKYDIDES. Sepsání války peloponneské. Parubice: F. & V. Hoblík, 1885 Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Jan Nepomuk František Desolda |
| Licence překlad: | PD old 70 |
Po této tedy námořní bitvě postavivše Kerkyřané vítězné znamení na Leukimnu, mysu Kerkyrském, Korinťany u vazbě drželi, ostatní pak zajaté, jichž se byli zmocnili, pobili. Později pak, když byli Korinťané s svými spojenci po oné námořní porážce domů odpluli, opanovali Kerkyřané celé moře okolní, a dopluvše k Leukadě, osadě korinthské, zpustošili krajinu tu a spálili Kyllenu, loděnici Eleiských, že byli lodími i penězi přispěli Korinťanům. A týmž časem po té námořní bitvě i největší nadvládu měli na moři i plujíce proti spojencům korinthským, hubili je, až Korinťané ke konci téhož léta, vidouce, ani spojenci jich škody trpí, vyslali lodí i vojsko a položili se u Aktia i vůkol Cheimeria v území thesprotském k ochraně Leukady a jiných měst sobě přátelsky oddaných.[1] Avšak i Kerkyřané proti nim táborem leželi u Leukymny[2] i s loďstvem i vojskem pozemním. Ale nižádná strana neučinila útoku na druhou, nýbrž když byli po celé léto proti sobě leželi, odebrali se na počátku zimy domů jedni i druzí.