Sepsání války peloponnesské/29.
| Sepsání války peloponnesské Thúkydidés | ||
| 28. | 29. | 30. |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | 29. |
| Autor: | Thúkydidés |
| Zdroj: | THUKYDIDES. Sepsání války peloponneské. Parubice: F. & V. Hoblík, 1885 Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Jan Nepomuk František Desolda |
| Licence překlad: | PD old 70 |
Ale Korinťané nic toho nepovolili, nýbrž když měli lodí naložené a spojenci se byli dostavili, předeslavše hlásného, jenž by prve Kerkyřanům válku vypověděl, odrazili s 75 lodími a s 2000 těžkooděnců proti Epidamnu, hodlajíce válčiti s Kerkyřany. Vojvodili pak lodím Aristeus, syn Pellichův, a Kallikrates, syn Kalliův, i Timanor, syn Timantův, pozemním pak vojům velel Archetimon, syn Eurytimův, a Isarchidas, syn Isarchidův. Když pak dopluli k Actiu v zemi Anaktorské, kdež jest chrám Apollonův na ústí amprakického chobotu, vyslali Kerkyrští proti nim hlásného v člunu, zakázat jim, aby nepluli proti nim; ozbrojili pak spolu i lodí své a staré také opravili, aby plavby schopny byly, i ostatní vystrojili. Když pak hlasatel žádného smírného poselství od Korinťanů jim nepřinesl a oni lodí své již ozbrojeny měli, počtem 80 (s čtyřiceti totiž obléhali Epidamnos) vypluvše proti nim a v řadu se postavivše, svedli bitvu námořní. I svítězili Kerkyřané rozhodně, zničivše 15 lodí Korinťanů.[1] Týmž dnem pak poštěstilo se jim, že i město Epidamnos obléhajícím se podrobilo pod tou výjimkou, aby cizinci byli rozprodáni, Korinťané pak v vazbě drženi, dokavad by se o nich jinak nerozhodlo.
- ↑ Pravdě podobno, že to bylo z jara r. 434.