Údaje o textu
Titulek: Endymion
Autor: Jaroslav Vrchlický
Zdroj: DÜRICH, Josef; KÁLAL, Josef; NEJEDLÝ, Julius. Ruch : almanah omladiny českoslovanské. Ročník třetí. Praha : knihtiskárna A. Čapka v Jičíně, 1873. s. 249–251.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Rosné perly na květinách,
kolem poklid večera,
hvězdná zář spí ve hlubinách
šumícího jezera;
lehká mlha v tajném chvění
obejímá vrch i dol,
jak při prvním políbení
táhne srdcem sladký bol.

A ty hvězdy v modré výši
náhle září mocněji,
a ty květy více dýší,
vlny pnou se bouřněji,
tu se náhle nad jezerem
stříbra proudy rozlily,
jimi září vlidným šerem
měsíc bledý — spanilý.

V tajemném se chvěje světle
jak spící tvář dítěte,
jak lesk lilje porozkvětlé
když se vine z poupěte,
tolik snů z něj, tolik něhy
padá v duši stísněnou,
že i šedé, skalní břehy
sladkou zvučí ozvěnou.

V skalní sluji, v měkkém mechu
jinoch klesl do spánku,
ňádra lehkém ve oddechu,
tváře v blaha červánku;
bázlivě se luna chvěje,
nachem vzplane, bledne zas,
ach, ty tahy obličeje
plny kouzla, plný kras!

Nejdřív leskem smáčí květy
a již níž se schyluje,
a spícího v čelo, rety
v divé vášni celuje,
nepokoj tu stromy jímá,
z květu skáčí plameny —
ach, a juž ho obejímá
stříbrnými rameny.

Perly — mušky letající,
hudbu hraje každý kmen,
blaho v srdci, úsměv v líci,
jaká noc a jaký sen!
V mocném ruchu tu zaznívá
věčné lásky čárný tón,
a pak všecko v souzvuk splývá:
Selene — Endymion!