Moderní básníci francouzští/Resignace (Bornier)

Moderní básníci francouzští
Pensoroso	Resignace (Bornier)	Krajina (Bornier)

Údaje o textu
Titulek:	Resignace
Autor:	Henri de Bornier
Zdroj:	Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 67–68. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Vrchlický
Licence překlad:	PD old 70

Je doba sněhu, umírání,
les černý jest a nebe v mhách
a havrani po bílé pláni
se honí skřekem ve tlupách.
Však brzy jara teplým dechem
zřím, jak se Vesna s nebe vrací.
Máj potěší zem písní echem —
nuž oddejme se resignaci!

Je bouře! Jako lesklé stěny
se lije s nebe spousta vod,
psi propastí — slyš jek a steny,
rvou skalná bradla o závod.
Však vidím, tyto proudy hřmící
se ztiší v hlaď; jim klid se vrací,
zrcadlem budou vlaštovici —
nuž oddejme se resignaci!

Je čas, v němž člověk je pln sporů,
snů mrtvých, sluncí zhaslých čas,
kam ohledneš se na obzoru,
tam výčitky a žalu hlas.
Však počkej, brzy přijde stáří,
s nímž rozvaha se v duši vrací,
nad čelem lampou zlatou září —
nuž oddejme se resignaci!

Ti, jež jsi rád měl, spí juž v hrobě,
zhas’ očí zbožňovaných svit,
své holubice Bůh zve k sobě
chtě jimi ráj svůj ozářit.
Ó ráda, velké jitro svítí,
se, Pane, k tobě duše vrací!
My rádi uprchneme z žití —
nuž oddejme se resignaci!