Rakouský orel padá/Nabýváme přesvědčení, že generál Kestřanek chystá protirevoluci
Rakouský orel padá Jaroslav Rošický | ||
První známky protirevoluce generála Kestřanka | Nabýváme přesvědčení, že generál Kestřanek chystá protirevoluci | První kroky k zdolání protirevoluce |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Rakouský orel padá |
Autor: | Jaroslav Rošický |
Zdroj: | ROŠICKÝ, Jaroslav. Rakouský orel padá. Praha-Vysočany : Nakladatelství Max Forejt, 1933. |
Vydáno: | 1933 |
Licence: | PD old 70 |
Po rozmluvě s rytmistrem Strakou volala opět venkovská města, takže jsem se od telefonu nehnul. Právě jsem domluvil s Olomoucí, s drem Fischerem, když opět zvoní telefon a ozve se hlas: „Pane setníku, jste to vy, co jste mluvil s panem rytmistrem před chvilkou?“ „Ano, ano, jsem to já, kdo je tam?“ „Telefonista z vojenského velitelství.“ A nyní byl hlas přímo úpěnlivý: „Pro boha Vás, prosím, přijďte hned sem, tady se něco strašného připravuje.“ – Chtěl jsem věděti, co se děje a naléhal jsem, aby mi vše řekl. On však byl zřejmě velmi vzrušen, opakoval jen stále, abychom co nejrychleji přišli, že se něco připravuje a dodal, že Sokolové již budovu opustili a Maďaři mají vše obsaženo. Nato odzvonil.
Zavolal jsem si ihned dra Nováka a ten mi sdělil, že již také on mluvil s oním telefonistou, a že ho podobně prosil, abychom tam ihned přišli a informoval ho o obsazení budovy maďarským vojskem. Vyslovili jsme souhlasné přesvědčení, že vojenské velitelství připravuje protirevoluci.
Dnes vypravuje Bayer o tom následovně: Bydlil nedaleko vojenského velitelství a vracel se od večeře. Když přišel k budově vojenského velitelství, zpozoroval, že do ní vtahly právě asistenční oddíly pěšího pluku čís. 51 s kulomety a budovu obsazují. Běžel rychle do telefonní ústředny vojenského velitelství, kdež byla též telefonní budka s přímou linkou na poštovní centrálu čís. 2682. Z této budky ihned volal Národní výbor a byl spojen s drem Novákem, kterého o všem informoval.
Uprostřed tohoto rozhovoru vstoupili do ústředny podplukovník Feueregger, setník Feigel a velitel asistenční setniny. Jakmile slyšeli, že Bayer mluví v budce česky, přiskočil podplukovník Feueregger k němu a uchopiv ho za ramena, odtrhl jej od aparátu a vyvedl z budky ven. Nyní ho počal setník Feigel vyslýchati, s kým mluvil. Bayer prohlásil, že mluvil s Národním výborem, že však byl volán. Podplukovníku Feuereggerovi byla věc podezřelou a nařídil, aby dva pěšáci asistenční setniny byli postaveni k Bayerovi s nasazenými bodly a tak ho měli pod dozorem. Tomuto výjevu přihlížel plukovník Stusche, stoje ve dveřích ústředny.
Telefonista pěšák Čáslavský, který seděl u telefonního stolu a vše to pozoroval, byl volán drem Novákem a rozhovor Bayerův s ním dokončil.
Potom, když viděl hrozivou situaci, volal opět Národní výbor a byl spojen se mnou.
Byl to tedy Čáslavský, který mě upOzorňoval na hrozící nebezpečí a který mne úpěnlivě a s úzkostí v hlase žádal, abych tam ihned poslal, že se na vojenském velitelství něco strašného připravuje.
Vtom vstoupil do úřadovny dra Nováka dr. Scheiner a převzal od něho sluchátko telefonu. Informoval se, jak to vypadá na Žofíně, a když jsem ho ujistil, že setniny všech pražských okresů jsou na svých místech a již úplně vyzbrojeny a že na Žofíně máme vojenskou pohotovost ve značné síle, nařídil mi, abych tedy vše dále bedlivě sledoval a v případě nutnosti potřebné zařídil.
Zavolal jsem si Žofín, nařídil okamžitě připraviti setninu námořníků a zesíliti ji na stav pokud možno nejvyšší a řekl jsem, že tam co nejdříve přijedu, aby se vše rychle provedlo, před mým příchodem však nesmí se nic podniknouti.
A již opět volá dr. Novák a sděluje, že setník Feigel z vojenského velitelství si stěžuje, že ujednání mezi Národním výborem a vojenským velitelstvím nejsou s naší strany dodržována, že důstojníci Národního výboru, hlavně setník Rošický, překročují prý meze své působnosti a že prý v přílišné horlivosti vzali na sebe povinnosti a úkoly, na které prý nestačí, což může vésti k nebezpečným konfliktům. Žádal znovu o zmocnění k zakročení a upozorňoval důtklivě, že by to mohlo míti nejstrašnější následky, kdyby se zmeškal vhodný okamžik ostrého zakročení proti bolševickým živlům.
Dr. Novák mu odpověděl, že zmocnění k zakročení nedostane, že ho vůbec není třeba, že naši důstojníci stačí na vše sami a že ujednání mezi Nár. výborem a vojenským velitelstvím jsou porušována právě tímto velitelstvím, jak dokazuje vytlačení Sokolů z budovy, proti kterému protestuje.
Věděli jsme již, co si máme mysliti o jeho neustálém naléhání o zmocnění k zakročení.
Bylo asi po 12. hodině v noci, volá opět rytmistr Straka a hlásí: „Byl jsem povolán k generálu Kestřankovi, který za přítomnosti plukovníka Stuscheho a podplukovníka Feuereggera mne upozorňoval, že prý sokolské hlídky chovají se vůči vojsku příliš demonstrativně, a že má obavu, aby nevypukly nepokoje a konflikty. Že bude asi potřebí, aby zakročilo vojenské velitelství, sic by jinak došlo k násilnostem.“
„Poukázal jsem,“ praví rytmistr Straka, „na vzájemnou úmluvu ohledně opatření týkajících se zabezpečení klidu a pořádku mezi Národním výborem a vojenským velitelstvím a ubezpečil generála, že vzhledem k dobré organisaci a k pevné disciplíně Sokolstva netřeba míti obav o porušení pořádku.“
Zanedlouho na to volá znovu šikovatel telefonista Bayer z vojenského velitelství a sděluje, že Maďaři již obsadili i telefonní ústřednu a že nad ním stojí dva s nasazenými bodly. Ještě jsem zaslechl, jak praví: „Pro boha, přijďte honem…“, potom do toho nějaké hlasy a dost.
Rychle jsem se spojil se Žofínem a tázal se na situaci tam. Bylo mi hlášeno, že setnina námořníků stojí připravena k odchodu. Nařídil jsem, aby se počkalo, že ihned přijedu, a zavolal jsem hned dra Nováka. Oznámil jsem mu, že námořníci na Žofíně jsou připraveni k okamžitému vytrhnutí proti vojenskému velitelství, že jedu nyní na Žofín zaříditi vše, co se dá, abychom mohli potlačiti protipuč, který jsme nyní s určitostí očekávali.
Dr. Novák mi ještě řekl, že před chvílí přišli k němu členové Národního výboru Prokůpek a Zahradník, které o hrozícím nebezpečí informoval a žádal, aby opět oni informovali ihned úřadujícího místopředsedu Národního výboru, poslance Švehlu. Sám že již telefonicky avisoval dra Rašína.
Vsedl jsem do vozu a odjel na Žofín, kdež jsem byl už netrpělivě očekáván. Naši důstojníci na Žofíně byli již částečně informováni, neboť z budovy vojenského velitelství vytlačené sokolské hlídky přinesly zprávu o situaci na vojenském velitelství též na Žofín.
Jak jsem se později dověděl, volal setník Feigel, mezitím co jsem byl na Žofíně, znovu dra Nováka a hrozil, že vojenské velitelství zakročí i bez svolení Národního výboru. Dr. Novák v přesvědčení, že naše protiopatření jsou již zařízena, odpověděl setníku Feiglovi, že naše vojsko jest připraveno a jestliže vojenské velitelství dá rozkaz svým setninám vytrhnouti do ulic, že nastane krveprolití, při kterém páni na vojenském velitelství budou zabiti první.