Rakouský orel padá/Četnictvo a policie při převratu
| Rakouský orel padá Jaroslav Rošický | ||
| Jak byl v Praze uvítán 29. října z Vídně se vracející místodržitel hrabě Coudenhove | Četnictvo a policie při převratu | Památná noc z 29. na 30. říjen 1918 |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Rakouský orel padá |
| Autor: | Jaroslav Rošický |
| Zdroj: | ROŠICKÝ, Jaroslav. Rakouský orel padá. Praha-Vysočany : Nakladatelství Max Forejt, 1933. |
| Vydáno: | 1933 |
| Licence: |  PD old 70 |
Odstranění pražského místodržitele mělo pro vývoj naší revoluce jistě nemalý význam a bylo ulehčeno jednak tím, že za jeho nepřítomnosti postoupily událostí mnohem dále, než aby se dal celý vývoj ještě zadržeti, jednak proto, že když se vrátil z Vídně, byl zbaven zbraně, kterou měl v Praze k disposici – četnictva.
Na zemském četnickém velitelství bylo již vše před převratem připravováno. Dr. Scheiner a Frant. Sís byli ve spojení s četnickým generálem Řezáčem a podplukovníkem Knoblochem. František Sís mne svého času na můj dotaz o četnictvu informoval, řka, že četnictvo je v dobrých rukou, o to abych se nestaral. Jmen generála Řezáče a podpl. Knoblocha mi ovšem tehdy ještě neoznámil.
Při převratu bylo zásluhou obou jmenovaných důstojníků, že četnictvo vůbec nezasáhlo. Jednalo se hlavně o cizí mužstvo, které bylo v Praze koncentrováno ze zemí německých. Generál Řezáč nejen nedovolil zakročení četnictva, nýbrž odeslal cizí mužstvo do jeho domovů.
Když pak pražský místodržitel po svém návratu z Vídně dne 29. října zavolal si generála Řezáče, aby se s ním uradil, co počíti, generál mu oznámil, že každé zakročení by bylo marné a radil mu, aby se rozkazu Národního výboru neprotivil. To ovšem nebylo pro místodržitele nic povzbuzujícího a to mu také dodalo.
U pražské policie byl postup podobný. Tam připravoval vše již dlouho před převratem policejní komisař Bienert, člen Maffie. Jakmile nastal převrat, zajistil komisař Richard Bienert s mnohými dalšími úředníky policejního ředitelství, jako byl dr. Jan Tiegel a jiní, za podpory všech českých strážníků celé policejní ředitelství pro Národní výbor. Oficielní převzetí provedli 29. října poslanci Johanis a Němec.
Policejní ředitel dr. Kunz byl sesazen a novým policejním ředitelem byl ustanoven Richard Bienert. Složil ihned slib Národnímu výboru do rukou jmenovaných dvou poslanců a policejní ředitelství bylo naše.
Také mnoho jiných úřadů přešlo 29. října 1918 do rukou Národního výboru, takže se zdálo, že naše revoluce skončí úspěšně bez dalších rušivých momentů.
Nedali jsme se však tím oklamati a byli jsme dále na stráži. Nastávající události daly nám za pravdu.