Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila/XXXV

Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila Josef Jireček
XXXIV	XXXV	XXXVI

Údaje o textu
Titulek:	XXXV.
Podtitulek:	Úklad Vršovicův o Oldřicha,
Autor:	neznámý, tzv. Dalimil, k vydání upravil Josef Jireček
Zdroj:	Archive.org Národní knihovna České republiky
Vydáno:	Praha, Matice česká 1877. s. 61 - 62.
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Oldřich (kníže)

Kochan, zbyv v tu hodinu,
obráti na knězě všiu vinu,
řka: „On jesť zradił bratrcě i otcě svého;
ot nás věrných dóstojen jesť všěho złého.“
I naleze on tu radu,
by činili mezi kniežaty svádu,
řka: „Budú ny za liudi jmieti;
našě kniežata, ač budú kdy chtieti,
nemoci nem budú nic zdieti.“
Kněz Mezka doby pražského hrada,
i všie země kromě Vyšehrada.
V tu válku Kochan s pokojem sědieše,
ale svým na škodu Mezcě tajně radieše.
Vecě Kochan Mezcě, kněziu polskému:
„Chceš-li ty kněžstviu českému,
musíš prvé Ołdřichovi hlavu stieti;
tož teprv v Čechách budeš pokoj jmieti.
Ješče někteří k němu čáku jmajú;
proto-ť o tobě netbajú.
Ale když jeho nebude,
v tobě všěcka našě naděje bude.“
Když Kochan Mezcě to da věděti,
Mezka po poslu káza Ołdřichovi hlavu stieti.
Když Ołdřich vzvědě, že mu chtie zajtra hłavu stieti,
nevěda, co sobě zdieti,
je sě svatého Jana Křstitele prositi,
by jej, jako bratra, ráčił zprostiti.
Svatý Jan inhed Ołdřicha v Ołdřiši postavi,
kněz Ołdřich na tom miestě kosteł jemu ustavi.
Kdož-ti jesť v Ołdřiši bývał,
ten jesť kosteł svatého Jana, ale pustý, vídał.