Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila/XXVII

Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila Josef Jireček
XXVI	XXVII	XXVIII

Údaje o textu
Titulek:	XXVII.
Podtitulek:	Vláda Drahomířina. Sv. Václav.
Autor:	neznámý, tzv. Dalimil, k vydání upravil Josef Jireček
Zdroj:	Archive.org Národní knihovna České republiky
Vydáno:	Praha, Matice česká 1877. s. 45 - 47.
Licence:	PD old 70
Kurzívou je v Jirečkově knize zvýrazněna odchylka od použitého rukopisu (viz Úvod - Vydání naše, bod 5.)
Související články ve Wikipedii: Svatý Václav, Drahomíra ze Stodor

Drahomiř sě v syna uváza,
a na kmetěch práva potáza,
komu by było zemiu opravovati,
donidž by sobě kněz nemohł rady dáti.
Když sě kmetie potázachu,
to jiej za právo dachu,
by svého syna chovała
a dotud zemiu opravovała,
donidž by kněz svých let nedošeł
a jeho pravý smysł neprošeł.
Drahomiř je sě pohanstva płoditi,
žákovstvo z země puditi.
A kdež žáka neb křěsťana přěmožieše,
živu jemu býti nebieše.
K tomu ju jejie złob připudi,
ež pohany na křěsťanstvo vzbudi.
Prostřěd Prahy taký boj vzěchu,
až krvaví potoci płoviechu,
s obú stranú mnoho zbitých ležieše.
Ona to ráda vidieše,
řkúc: „Na tom přeju smrti pohanóm,
by sě tiem umenšiło moci křěsťanóm.“
Když kněz Vácłav k letóm přijide,
z své mateře moci vyjide,
vecě: „Matko, sediž na svém věně;
mně-ť słušie země oprávěnie.“
Je sě země oprávěti,
domy božie káza otvářěti.
Žákovstvo v zemiu navráti,
jež bieše vypudiła máti.
Božiu česť v zemi płodieše,
kupuje pohanské děti, křstieše.
Ke mšěm sám oplatky pečieše,
vdovicěm z lesa drva v noci nosieše.
Po svatým v noci bos chodieše,
až mu po cěstě krev z nohú tečieše.
Ženy i jedné jesť nejměł,
sirotky za dietky jměł.
Žałtář pod pažiú vždy nosieše.
své komorníky žałtářiu zučił bieše.
Panošě jeden přěd ním léháše,
tomu skorně szuje utieráše.
Tomu komorníku Podiven jmě bieše,
ten knězě v náboženstviu tepieše.