Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila/XXIII

Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila Josef Jireček
XXII	XXIII	XXIV

Údaje o textu
Titulek:	XXIII.
Podtitulek:	Bořivoj a Svatopluk.
Autor:	neznámý, tzv. Dalimil, k vydání upravil Josef Jireček
Zdroj:	Archive.org Národní knihovna České republiky
Vydáno:	Praha, Matice česká 1877. s. 40 - 41.
Licence:	PD old 70
Kurzívou je v Jirečkově knize zvýrazněna odchylka od použitého rukopisu (viz Úvod - Vydání naše, bod 5.)
Související články ve Wikipedii: Bořivoj I., Svatopluk I., Levý Hradec, Cyril a Metoděj

Kněz Hostivít potom snide,
Bořivoj na otcóv stolec vznide.
Tehdy Svatopłuk u Moravě králem bieše,
kněz český jemu słúžieše.
Jednú kněz Bořivoj přijede k královu dvoru,
král mu učini velikú vzdoru.
Káza jemu za stołem na zemi siesti,
a řka: „Słušie tobě to viesti,
ež ti nesłušie pohanu
za roveň býti křěsťanu.
Seď se psy, to-ť jesť tvé právo,
ne kněže, ale nemúdrá hłavo,
že netbáš na tvorcě svého,
jmaje za bóh výra ušatého.“
Kněz, to usłyšav, sě zapole,
a jakž brzo by po stole,
prosí křista Bořivoj ot Svatopłuka, krále moravského,
a ot Metuděje, arcibiskupa velehradského.
Ten arcibiskup Rusín bieše,
mšiu svú słovensky słúžieše.
Ten Velehradě křstil Čecha prvého,
Bořivoje, knězě českého,
léta ot narozenie syna božieho
po osmi set po devieti dcát čtvrtého.
Když kněz Bořivoj tak stav svój směni,
svět potupiv, v svatosť sě proměni,
ałmužny veliké činieše
a domy božie stavieše.
Prvý kosteł v Hradciu postavi,
so svatému Klimentu jej osłavi;
druhý svaté Mářie na Prazě
ot velikých vrat inhed na drázě.