Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila/LXII

Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila Josef Jireček
LXI	LXII	LXIII

Údaje o textu
Titulek:	LXII.
Podtitulek:	Srážka Čechův a Uhrův.
Autor:	neznámý, tzv. Dalimil, k vydání upravil Josef Jireček
Zdroj:	Archive.org Národní knihovna České republiky
Vydáno:	Praha, Matice česká 1877. s. 107 - 108.
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Vladislav I.

Ščepán, dobrý král uherský,
a Vładisłav, kněz český,
rok sobě dasta,
u mířě sě na meziu brasta,
i počěsta sě raditi,
kak bysta mohła u míru býti.
A když sama dva za horú młuviesta,
o tom nice nevědiesta,
že, svadivše sě, Uhřata na Čechy udeřichu,
s obú stranú mnoho liudí zbichu.
Juž Čechy všě běžiechu,
Uhři na ně silně jdiechu.
Juřík, Stanóv syn, sám Uhřata stavi
a své Čechy smrti zbavi.
Ten junoch šlechetný div nad Uhry pokáza,
mnoho hrdinstva do sebe ukáza.
Ve krvi do hleznú brodieše,
kam se jedno obrátieše.
Pohřiechu ten tu snide!
Otta, kněz moravský, krátě chvíliu, na horu vznide;
neb obłáščě za horú stojieše
a o tomto skutku nic nevědieše.
Když uzřě, a'no tepú na české stany,
křičě na své Moravany,
i jechu sě Uhřat se dvú stranu bíti
a nikohého neživiti.
Král a kněz, když to vzvěděsta,
bez skončenie on sěm, on tam běžiesta.
Kněz i mrtva Juříka je sě ctíti,
se jeho dětem káza na ščítě črvené a biełé prúhy nositi.
Neb šlechetný Juřík obersky był přějímał,
když był Uhřat dojímał.
Kněz Vładisłav, dietek nejmaje
a do bratra Bořivoje velmi ufaje,
přěd zemany pozvav jeho,
postúpi j'mu kněžstva svého.