Údaje o textu
Titulek: Zimní V
Autor: Jan Neruda
Zdroj: NERUDA, Jan. Prosté motivy. Praha : Mladá fronta.  
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Přec jsem kdysi hlavu sklonil v smutku,
když četl jsem, co dobrý Krylov píše,
- jakž každé slovo jeho pravdou dýše -
o modré chrpě, jejím o zármutku.

Ta chrpa tichou nocí naříkala,
že hlavu svou těžko k zemi kloní,
než jitro svitne, ach, že bude po ní,
a teskně nad svou smrtelností štkala.

Ta hloupá chrpa! Když tak hlavu chýlí,
že símě její širým polem letí,
že příštím jarem vzkvetou její děti,
že vzkřísí v nich se - hloupá chrpa ví-li?

Že ten jen na skon smí si naříkati,
kdo hlucho květl, bez ovoce přejde,
kdo bez vzkříšení pod tu hroudu sejde -
ba naříkati, třeba zaplakati --

Co dál? - Nic, nic - ach pranic, moji ctění,
chtěl jsem jen říc - vždyť též to jiní jistí -,
že není dobře vše ve světě čísti
a ještě hůř že: myslit o všem čtení.