Poznámka k feuilletonu Arne Nováka
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Poznámka k feuilletonu Arne Nováka |
Autor: | Rudolf Medek |
Zdroj: | Lumír, roč. 64, č. 1. s. 39 Ústav pro českou literaturu AV ČR |
Vydáno: | 15. 12. 1937 |
Licence: | PD old 70 |
Související: | Autor:Tomáš Garrigue Masaryk, Zápas o hrob – článek Arne Nováka |
Jsem spoluredaktorem „Lumíru“ a dal jsem souhlas k tomu, aby naše revue přinesla slova Arne Nováka, k jehož názoru mám úctu. Ale jako Rudolf Medek — spisovatel a legionář — a zvláště jako ředitel Památníku osvobození (Památník odboje od 28. X. 1929 úředně neexistuje) musím poznamenati k jeho slovům, že narážejí na můj rozhodný nesouhlas. Nejde jen o individuální mínění a osobní vkus, na něž má každý právo. Běží také o jistá fakta. A tu mám povinnost, říci o nich něco veřejně. T. G. Masaryk nezanechal nijakého výslovného přání, aby jeho definitivní hrob byl v Lánech. Stavbu Památníku osvobození sledoval od počátku, ba položil k ní první hmotný základ, sám zahájil slavnostní výkop na vrchu Žižkově, znal dopodrobna její stavební plány i vnitřní architektonický rozvrh interieurů, věděl také o ústředním slavnostním sarkofágu a nemohl netušit, pro koho je uchystán. Nikdy se slovem ani písmem stavebnímu sboru P. O. neohradil proti těmto úmyslům. Před lety se však přímo vyjádřil, že by chtěl po smrti odpočívati mezi legionáři. Za sebe k tomu připojuji, že tak jedině bude dobře! Celý jeho život, jeho práce myslitelská, učitelská i politická, je dílo společenského reformátora a národního buditele i soudce. Smysl tohoto díla je veskrze politický. Vrcholem a korunou tohoto díla je největší politický čin v dějinách národa: vůdcovství v boji za osvobození a tvorba samostatného státu. Svoje otcovství rozšířil na celý národ a stát. Sloužil mu i ve smrti a patří mu i po smrti.
R. M.