Pomník
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Pomník |
Autor: | Alexandr Sergejevič Puškin |
Zdroj: | PUŠKIN, Aleksandr Sergejevič: Výbor menších básní. |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Eliška Krásnohorská |
Licence překlad: | PD old 70 |
Související: | Památník – překlad Rudolfa Pokorného |
Exegi monumentum.
Svůj pomník buduji, ne ruk to dílo prosté:
lid k němu připroudí a cesta nezaroste;
on hrdé témě své až v jasnou nebes hloub
vzpne výš než Alexandrův sloup.
Ne, neumru, to vím! Duch volný, věčně živý
v mé lyře věštecké s mým prachem nespráchniví –
i zajde sláva má jen pak, až na zemi
i slední pěvec oněmí.
Zvěst o mně proletí tou velkou, širou Rusí,
a každý jazyk v ní mé jméno znáti musí, –
vnuk Sláv i divoký též Tunguz, plachý Fin
i vzdorný Kalmyk, stepi syn.
A dlouho národu má paměť bude milá,
že dobrých citů vznět má lyra probudila,
že v krutém věku svém jsem volnost uctíval
a milost k padlým vyzýval.
Kam velí Bůh, tam veď, ó Muso, vyvolence!
Čel mužně útokům a nežádej si věnce;
snes klidně chvály hlas i sykot pohany –
a hlupcům nedej ochrany.