Památník
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Památník |
Autor: | Alexandr Sergejevič Puškin |
Zdroj: | ČECH, Vladimír. Květy. Praha, 1887. Online na Internet Archive |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Rudolf Pokorný |
Licence překlad: | PD old 70 |
Související: | Pomník – překlad Elišky Krásnohorské |
Já památník si zvedl, ne však rukou tvornou,
a k němu nezaroste stezka dokona:
on výše povznesl se hlavou nepokornou
než sám sloup Napoleona.
Ne! neumru: má duše bude znít z mé lýry,
prach přečká můj a nestlí, ani nesvšední,
já slaven budu, dokud potrvá svět šírý
a v světě básník poslední.
Zvěst o mne sletne všecky ruské nivy,
mé jméno každý jazyk Rusi vysloví!
Vnuk hrdý Slovanův i Fin i Tungus divý
i Kalmyk, přítel stepový.
A hned tak národ ze srdce mne nevyhostí,
že probouzel jsem lýrou dobré pocity,
že užitečným byl jsem veršů spanilostí,
lkal o milost, kde ubitý.
O, Muso, poslušná buď božího jen kynu!
Nechť hana neleká tě, vínek neláká;
a slávu jako hanu přijmi bez účinu
i nechej býti hlupáka.