Poesie sociální/Hymna na komunu
Poesie sociální | ||
Moloch Baal | Hymna na komunu | Stesk chudých |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Hymna na komunu |
Autor: | Clovis Hugues |
Zdroj: | Poesie sociální Online na Internet Archive |
Vydáno: | In: Poesie sociální. Praha, 1902. Tiskové družstvo českoslovanské strany sociálně demokratické (časopis »Zář«). s. 243–245. |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | -skn z »Pokrokových listů« |
Licence překlad: | PD old 100 |
Ke zveřejnění vybral Antonín Macek |
Zdráva komuno! Tvůj jas
na Francii pad’, když mřela,
když ji týral mluvků hlas,
když se v spárech žroutů chvěla
Buržoa kdy spit řval směle:
»S rebelanty k hranici!« —
Versailles smál se šklebící.
A Ty’s lkala s hanbou v čele,
zdráva buď, ó rudá dívčice!
Zdráva komuno! Ty’s mstila
na katanech v palácích,
otroky jichž krev se lila
sprostší vody ve studních.
To byl vznešený cit práva
kmitající trním Tvým;
s národy za heslem svým
smetla’s králů hesla dravá.
Zdráva bud, ó vlasti pospolná!
Zdráva komuno! Zněl hlas:
»Neroňte víc hořkých slzí!
Vzhůru, svatých chimer jas
zaplaň na vrcholech tvrzí!«
Zrodila jsi, zvána psancem,
mrtvé zlo, zášť zkrocenou,
v lidskosti máš matku svou
veliký duch Tvým je otcem.
Zdráva bud, ó žnečko myšlénky!
Zdráva komuno! Dni prokletí!
Na Tě a Tvé apoštoly
bandité se hnali v zápětí,
kteří žrali chléb náš holý.
Přitlačili Tebe na zeď
v hlase svém jen děs a smích,
takže hlas Tvé pomsty stich’
splašená jak v poli havěť.
Zdráva mučenice slavená!
Zdráva komuno! Do vln
azur smál se, líbal břeh.
Ještě zašeptnul Tvůj dech,
zanik’ život síly pln.
Tráva vzrostla na stráních,
Tvoje šiky děs rozfoukl!
v bránu Tvou když vítr tloukl
ozvěny jen zavzněl smích.
Zdráva buď, jež pro nás zemřelas!
Však ne, nezemřela’s, ne!
Bychom smetli starý svět
třeba jenom jméno Tvé
vrhnout v lidu mužný květ
Pijte, milujte a pějte!
Sen se musí vyplnit,
lid zas šat svůj bude mít,
a vy, páni, jen se smějte!
Zdráva buď! Juž zítra! Zdráva spravedlnost!