Poesie francouzská nové doby/Podobizna
Poesie francouzská nové doby | ||
Návrat do lesa | Podobizna | Snění u moře |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Podobizna |
Autor: | André Theuriet |
Původní titulek: | Portrait |
Zdroj: | Poesie francouzská nové doby. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 310–311. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
Licence překlad: | PD old 70 |
Jen v tazích tváře krása všecka není,
máť ona tajemství, jež srdce chytí,
jak jemná vůně máty plná snění,
již nespatří hned každý, ale cítí.
Je hnědá, nervosní, s bledýma rtoma,
do zvláštních tahů se jí pýcha skryla,
jí ve zraku je poesie doma
a v slabém těle netušená síla.
Své slzy halí v masku svého smíchu,
leč poznáš, bol jak se ji v hlasu chvěje,
jak chodí tam ve závoji a tichu,
jak poraněný holub lesem spěje.
A její smích se lehkým zdá, je svěží,
že perlový lesk jeho klame snadno,
po čilém jejím rtu jak zlato běží,
než dvakrát zazní, zří tvé duši na dno.
Duch její žene vás a vtlačí se vám v duši,
stín její chodí s vámi, jak jej zmoci?
zvuk její řeči ucho stále tuší,
zní v prázdné jizbě, kam vkročíte v noci.
Jest kouzlo v ní jak v prosté písni z lidu,
jíž nápěv s refrainem zní nevesele,
leč ovládne vás, srdce prosté klidu
sní o ní, zpívá, jest jí plno, celé.