Poesie francouzská nové doby/Bouře
Poesie francouzská nové doby | ||
Kdo bude králem? | Bouře | Ulétlá hodina |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Bouře |
Autor: | Delphine de Girardinová (jako Mme Émile de Girardin) |
Původní titulek: | L’Orage |
Zdroj: | Poesie francouzská nové doby. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 115–117. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
Licence překlad: | PD old 70 |
Řekni mi, matičko drahá,
co to dnes ve srdci mém?
píseň proč v hrdle mi váhá?
v lázni proč usnula jsem?
V ruce mé v zimničném plání
jehla proč zůstává stát,
co ve snech smutných pohání
kroky mé v nejistý chvat?
— To bouře, dítě, k nám kráčí,
plachý ti vdechnula strach,
jehlu ti v prstech otáčí,
z tváře ti vyhání nach.
Velký mrak halí vše v stínu,
valí se a spěchá sem,
nech práce, pojď, na mém klínu
zdřímni si blaženým snem.
Poslechla — usnula; krátká
bouř zatím hřímala zlá,
a když ji zbudila matka,
hle, slunce zas na nebi plá!
Pozvedla skráň a se smála,
setřásla dlouhý svůj vlas,
strach její zmizel snem, vstala,
k hračkám svým spěchala zas.
Tu šla a zrosila v trávě
střevíček i šatů lem,
viděla strom, v živlů vřavě
bouře jejž zaryla v zem.
Tu pestrých škeblí nasbírá,
jež řeka vychrlila,
bouři se diví, když zírá,
co všecko spustošila.
Jest volný duch její plachý,
tužby vše vyplněny,
před bouří úzkost a strachy
v radost jsou proměněny.
Radostné mládí! Ó blazí
časové nevinných snů,
kde jen strach před bouří zkazí
veselost čarovných dnů.
Kéž rovněž tak mé plyne žití,
kéž jeho mohu se vzdát,
a když se bouř na mne řítí,
kéž mohu jak děcko spát!
Přelude svatý, ó sladká
ty písni, strážcem mým buď,
po bouři jak dítě matka,
paprskem slunce mne vzbuď!