Patery knihy plodů básnických/Vlastenecká

Patery knihy plodů básnických
Královský sirotek	Vlastenecká	Otčina (Picek)

Údaje o textu
Titulek:	Vlastenecká
Autor:	Bedřich Peška
Zdroj:	Patery knihy plodů básnických Online na Internet Archive
Vydáno:	Patery knihy plodů básnických. Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1892. s. 143.
Licence:	PD old 70

Vlasti své buď, Čechu, věrný,
je to zákon Boží,
vlast tě kojí a když skonáš,
v lůno své tě složí.
Darmo na tom širém světě
hledáš jiné vlasti,
zde ti žíti, zde umříti
v rozkoši a strasti.

To ta země, kde tvých otců
tekla krev pramenem,
to ta země oslavená
mnohým svatým jmenem.
Zde otcové boje vedli
za tvůj národ drahý,
Žižka zde i Prokopové
potírali vrahy.

Když od věků pekel temno
rozum lidský hnětlo,
rozsvítil tu duch slovanský
pravdy jasné světlo;
Čech byl ze všech za osvětu
prvním mučedníkem,
Jiří král byl národních práv
prvním bojovníkem.

Svobodo, zde prapory tvé
záhy zašuměly,
zde v mučení z nás nejlepší
za vlast utrpěli.
Tolikerým protivenstvím
hynul syn té země,
ale ještě nezlomeno
stojí naše plémě.

K tobě, světe, budoucímu
národův bratřenství,
o život neb o zmar volá
dlouhé utrpenství.
Na zmar tolik srdcí za vlast
nelilo krev valem,
na zmar tolik ňader vroucích
nepuklo tu žalem.

Nelze, aby bez své viny,
jařmem kletby spjatá
chřadla síla, chřad’ i rozum,
chřadla vůle svatá.
Přijde doba, dob těch lepší,
o které duch snívá,
o kterou se touha vroucí
k nebesům modlívá.

Pak-li přijde, má-li přijít,
velké dokonání,
země budou v krvi státi
při našem skonání;
nám-li padnout, víra svatá
ta nás ukonejší,
že jsme padli bojovníci
o snahu světější.