Patery knihy plodů básnických/V zlatou hodinku

Patery knihy plodů básnických
Pravý Čech	V zlatou hodinku	Svorný duch

Údaje o textu
Titulek:	V zlatou hodinku
Autor:	Václav Šolc
Zdroj:	Patery knihy plodů básnických Online na Internet Archive
Vydáno:	Patery knihy plodů básnických. Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1892. s. 227 – 228.
Licence:	PD old 70

Ves se dvoří, krčma zvučí,
na zápraží děti skáčí,
každé v ruce po kytici
a makovém po koláči.

V krčmě kmotři v rozhovorech
za dubovým v koutě stolem,
paní matky jako kytky
po lavicích sedly kolem.

Hoši pějí písně vzhůru,
hned zas v kola tancem víří,
a děvčátka jak poupátka
v růžovém se věnci pýří.

Sběhlo celé posvícení
ku zlaté se ku hodince,
i ta babka s marcipánem
vyhlédla si koutek v síňce.

Tu pan kmotr ze zástolu:
»Jak ta mládež divně skáká!
Já řku, páni muzikanti,
spusťte forte rejdováka!«

A ke kmotře ke sousedě:
,Nuže, kmotra, na podpatky,
ukažte jim, jak se vznáší
s nožkou svižnou střevíc hladký!'

A pak kmotr luskl sobě,
kmotra se již přitočila,
a muzika staroslavná
rejdováka zanotila.

Kmotr svižný jako vítr
v kole hýří až to práší,
kmotra při něm jak ve větru,
růžový se lístek vznáší.

Vtom se pustí — kmotra v předu
křepeličky drobným cupem,
a pan kmotr za ni v skoku
vraníkovým hravým dupem.

Ale kmotra jako muška
před kmotrem se točí, míhá,
ten ji krokem, ten ji okem
v každém nožky hnutí stíhá.

Hned se dvoří, vrtí, šlape
jak holub kol holubinky,
hned zas zdáli po kmotřici
strojné hází kudrlinky.

Rázem na to jako střela
ku sousedě pozaskočí,
dupne sobě, pozavýskne
a dál švarně kolo točí!

Planou kmotři na lavicích,
kmotry sebou potřásají,
krčma zvučí, mládež čumí,
a muziky samy hrají.

Zajelo jim všechněm do žil
starodávné rejdování —
i ta babka s marcipánem
rejduje kdes v zpomínání. —

Vřískla basa na finale,
kmotr zvedne kmotru vzhůru,
skončil, prostřed jizby stana,
rejdováka slavnou tůru.

A pak k chase, jež tu stojí:
»Já řku, chaso, bez caviků!
Nech to panské trdlování —
zarejduj dle starých zvyků!«

(V Květech r. 1869.)