Patery knihy plodů básnických/Bojovnice
Patery knihy plodů básnických | ||
Žárlivec | Bojovnice | Tři dcery |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Bojovnice |
Autor: | trad., zapsal František Bartoš a Leoš Janáček |
Krátký popis: | text lidové písně |
Zdroj: | Soubor:F. Bílý - patery knihy plodů básnických.djvu, s. 418–419 Online na Internet Archive |
Vydáno: | BÍLÝ, F.: Patery knihy plodů básnických. Telč: Emil Šolc, 1892. |
Licence: | PD traditional |
Související: | Kytice z národních písní moravských/Bojovnice |
Zakázali na vojnu
sedláčkovi do domu;
sedláček sa zastarál,
sedňa za stůl zaplakál.
»Nemám syna žádného
ani bratra vlastního.
Ty, děvečko nejstarší,
jdi za mně bojovati!«
»Oj, tatíčku, nepůjdu,
já bojovat nebudu,
já sem srdca měkkého,
já sa leknu každého.«
»Nemám syna žádného,
ani bratra vlastního.
Ty, ceruško prostřední,
jdi za mně bojovati!«
»Oj, tatíčku, nepůjdu,
já bojovat nebudu,
já sem srdca měkkého,
já sa bójím každého.«
Poslál pro tu najmladší:
»Tebe já mám najradši.
Pojď, děvečko, pojď domů,
pojeď za mne na vojnu.«
»Já, tatíčku, já půjdu,
za vás bojovat budu.
Já sem srdca tvrdého,
nebojím sa žádného.«
A dyž ju oblékali,
obě sestry plakaly;
dyž jí vlasy splétali,
všecky panny plakaly.
Dyž na koňa sedala,
otec, mati plakala:
»Jeď, ceruško, jeď s Bohem,
daj ti Pán Bůh dobrý deň!«
Jak do vojny přijela,
třikrát vojsko objela,
jak ponajprem střelila,
tři sta Turků zranila.
Jak po druhéj střelila,
celý tábor zranila;
jak po třetí střelila,
všecky Turky zahnala.
Podivil sa císař pán:
»A co je to za husár?
Jenom jednu dcerku mám,
tu tomu vojáčku dám.«
«A nejsem já vojáček,
a jsem já ti Anička
chudobného tatíčka.«
»A jednoho syna mám,
tobě, Aničko, ho dám.«
Hneď sa vojna skončila,
a svaďba sa strójila.