Přehled dějin literatury řecké/Anaxagoras
| Přehled dějin literatury řecké Gabriel Šuran | ||
| Empedokles a atomisté | Anaxagoras | Sofisté |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Anaxagoras |
| Autor: | Gabriel Šuran |
| Zdroj: | ŠURAN, Gabriel. Přehled dějin literatury řecké, Praha 1924 Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
§ 35. Anaxagoras.
1. Anaxagoras (asi 500—430) z Klazomen (odtud Ἀναξαγόρας ὁ Κλαζομένιος v Platonově apol. 14) učil, že věci zdánlivě vznikají a zanikají spojováním a rozlučováním (σύμμιξις nebo σύγκρισις proti διάκρισις) neobmezeného množství prvků, jež nazval χρήματα nebo σπέρματα.[1] Prvky ty liší se podobou (ἰδέα), barvou i chutí. jeden z nich jsa nejlehčí a samohybný uvedl v pohyb i ostatni prvky a tak vše uspořádal (πάντα διεκόσμησε νοῦς). Tento prvek nazván rozumem (νοῦς) neboli látkou myslící. Kolotáním oddělily se se směsi prvkové (ὁμοῦ πάντα χρήματα ἦν) nejdříve teplý, suchý, jasný a řídký αἰθήρ a studený, vlhký, temný a hustý ἀήρ. Poslední smíšenina byvši do prostředku stlačena zhustila se ve vodu a zemi, která se prý jako ploský válec vznáší vzduchem. Nebeská tělesa jsou rozbité kusy země a kamene, jež se rozežhavily v ohnivém okruhu.[2]
2. V polovici pátého století Anaxagoras přesídlil se do Athen a stal se tam střediskem vědeckého ruchu. Byl přítelem Periklovým. Stav se jako Feidias obětí odporu, jenž za této doby zosnován byl proti Periklovi, byl obžalován z bezbožnosti (ἀσεβείας 434). I utekl do Lampsaku, kde po několika letech uprostřed upřímných přátel studií filosofických zemřel.
Zanechal nejspíše jediný spis prósou: περὶ φύσεως. Anaxagorem bylo studium filosofie, dosud v řeckých osadách pěstované, přeneseno do Athen, které staly se od té doby střediskem filosofického badání (τῆς Ἑλλάδος τὸ πρυτανεῖον τῆς σοφίας).