Ottův slovník naučný/Pravomocnost
| Ottův slovník naučný | ||
| Pravomoc církevní | Pravomocnost | Pravonín |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Pravomocnost |
| Autor: | Ferdinand Heller mladší |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 582. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Pravomocnost čili pravomoc (Gerichtsbarkeit, jurisdictio) jest souhrn práv, která příslušejí státu ke konání spravedlnosti a udržování pořádku v občanských záležitostech právních, a dále i činnost, kterou stát v tomto oboru vyvíjí. Činnost tato zahrnuje v sobě rozsuzování soukromoprávních pří, konání soudnictví nesporného a poskytování ochrany prostředky donucujícími, t. j. exekucí. V Rakousku p. státu upravena hlavně zákony z 1. srpna 1895 č. 110, 111, 112, 113 ř. z. o příslušnosti soudní a o soudním řízení civil. a cís. patentem z 9. srpna 1854 č. 208 a pak ještě četnými jinými zákony a předpisy, zejména speciálními. P. státu vykonávají soudy, a to okresní obecné, okresní pro věci obchodní a námořské, sborové I. stolice, jimiž jsou krajské, zemské, obchodní, obchodní a námořské, pak vrchní zemské a nejvyšší soudní dvůr. Vedle nich pak speciální živnostenský soud a soud nejvyš. dvorního maršálka. Co do osob působnost soudů civilních vztahuje se na všechny osoby v obvodě zdejšího státu se zdržující, ať jsou či nejsou jeho příslušníky, a za určitých podmínek i na osoby mimo obvod státu se zdržující rovněž bez ohledu na to, zda jsou tuzemci či cizozemci. Vyňaty jsou pouze osoby exterritoriální, totiž velevyslanci, legáti, nunciové a vyslanci, jejich rodiny a služebnictvo. Avšak i tyto osoby ve sporech o věcné neb nájemní právo neb o držbu nemovitosti podléhají pravomoci příslušného soudu zdejšího. Pravomoc soudu nejv. dvor. maršálka vztahuje se pouze na členy císařského domu, na osoby, na které byla zvláštními předpisy rozšířena, a pak na osoby exterritoriální, pakli se jí podrobily. Co do předmětu, působnost soudu vztahuje se na všechny soukromoprávní poměry a nároky, pokud jejich vyřizování není zvláštními zákony nebo privilegiemi přikázáno jiným úřadům neb orgánům, zejména rozhodčím soudům. Srv. též čl. Jurisdikční norma. Hlr.