Ottův slovník naučný/Praehistorie
Ottův slovník naučný | ||
Praegustator | Praehistorie | Praejudicium |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Praehistorie |
Autor: | neznámý |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. s. 388. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Pravěk |
Praehistorie, také předhistorie, jest věda, která se obírá dějinami, jež leží před historií v užším smysle, t. j. před dobou, z níž máme psané prameny. Je-li tedy vyskytnutí se psaných pramenů dělidlem, jest zřejmo, že současně perioda, která u jedněch národů náleží již plně do historie, u jiných může tvořiti dosti starou čásť p. Babyloňané, Assyrové, Egypťané stavěli města, velikolepé chrámy, měli válečné vozy, užívali velmi hojně písma, měli již psané zákoníky v době, kdy člověk střední Evropy žil v lesích pod nuznou střechou z větví a roští zrobenou a kdy kamenným mlatem hrubě tesaným honil zvěř. Rozumí se, že v dobách předhistorických neznáme dějin politických. Jen jakýs takýs obraz kultury hmotné a duševní můžeme si utvořiti podle památek, tradice a analogie (viz Niederle, Lidstvo v době předhistorické, str. X.–XI., kdež všeobecná iteratura pro p-ii uvedena na str. XXXIII.). P-ii Čech viz Čechy str. 271 sl., p-ii Evropy viz Evropa str. 891 sl., p-ii Moravy viz Morava str. 706 sl.