Ottův slovník naučný/Počítací stroj

Ottův slovník naučný
Počišťující léky	Počítací stroj	Počitadlo

Údaje o textu
Titulek:	Počítací stroj
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 989–991. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Č. 3214. Počítací proužky Napierovy.

Počítací stroj čili arithmometr jest mechanická pomůcka k rychlému počítání, zakládající se na poznání, že vztahy jednotlivých částí každého stroje a jejich pohyby jsou výsledkem výpočtu tak, že naopak možno ze vhodných pohybův a kombinací mechanických nabýti příslušných výsledků početních. Záleží toliko na tom, aby pohyby stroje, regulované podle výkonu početního, o který běží, stroj samočinně zaznamenával. Snahy, nahraditi vhodným strojem práci duševní při počítání řečeném mechanickém, jsou velmi staré a již staří Římané měli svoje početní tabulky zvané abakus (v. t.). Pro násobení jest pomůckou velmi starou arabský chabak a pozdější, jemu podobné počítací hůlky nebo proužky Napierovy (vyobr. č. 3214.), které obsahují jedno- až devítinásobné všech čísel od 1 do 9 tak, že jednotky stojí v pravo šikmo dole od desítek. Pomocí těchto hůlek možno snadno násobiti jakékoli číslo. Položíme-li vedle sebe hůlky čísel 1, 9, 2, jeví se na př. 6násobné číslo ve tvaru:

5     1
     6     4     2

Sečítáme-li pak (od pravé ruky k levé) čísla tak, že k číslu řady dolejší přičteme hořejší v pravo, dostaneme hned výsledek 1152 jakožto šestinásobné čísla 192. Hůlky tyto slouží k usnadnění násobení a dělení potud, že možno částečné součiny ihned opsati. Nálezem logarithmů však staly se hůlky tyto pro větší počty bezpředmětnými. Na počítání logarithmickém zakládá se posuvné pravítko z papíru, ze dřeva nebo z kovu, pomocí kterého možno prováděti všecky operace, jež lze počítati logarithmicky, tedy násobení, dělení, mocnění a odmocnění. Skládá se z pravítka, jež má uprostřed rýhu, do které zapadá pravítko druhé, posuvné, t. zv. jazyk, a soulehlé hrany obou pravítek jsou opatřeny dělením logarithmickým. Často toto posuvné počitadlo zařizuje se ku přepočítávání měr, vah atp. (Srv. Culman, Graphische Statik, Bd. I., Curich, 1875, a v. Esmarch, Die Kunst des Stabrechnens, Berl.,1896). Modifikací posuvného počitadla na logarithmickém dělení založeného jest počítací deska (Rechenscheibe) od E. Sonne, kde pravítka jsou nahrazena deskou a soustředným mezikružím, pak Hermannův t. zv. Patentrechenknecht (Cáchy, u Wiesenthala a spol.), kde logarithmické měřítko je naneseno na kruh a stroj zařízen jest na výpočet kruhů, kořenův a trigon. funkcí. Byť ne přímo počitadlem, tedy vydatnou pomůckou k počítání jsou Crelleovy tabulky (viz Crelle), obsahující všecky součiny trojciferných čísel čili násobilku od 1 do 1000, pak tabulky Zimmermannovy, které vedle veliké násobilky obsahují ještě dvoje a trojmoci, druhé a třetí odmocniny všech čísel až trojciferných, délky obloukův a obsahy kružnic, hodnoty převratné a logarithmy. Výhoda podobných tabulek záleží hlavně v jejich přehledném uspořádání a zřetelném tisku. Všecky tyto stroje a pomůcky, ač mohou míti pro praxi veliký význam, toliko zkracují a usnadňují počet vyžadujíce přece na člověku jisté práce duševní; jimi stanoví se rychle výsledky počítání, ale nikoli velikými čísly, ač právě pro veliké řady číselné je spíše potřebí prostředků mechanických, ježto dlouhotrvající pozornost při sečítání a násobení nadmíru unavuje, načež únava ohrožuje správnost výsledkův. Odtud pochodí snaha sestrojiti počítací automaty a p. s-e v užším slova smysle. Tak r. 1624 Edmund Gunter vynalezl posuvné počitadlo, při kterém přenesl logarithmy na pravítkovou stupnici, z níž bylo lze pouhým rozevřením případného kružítka nalézti výsledek násobení nebo dělení, r. 1668 Kašpar Schott připevnil hůlky Napierovy na několik válcův, otáčivých kolem osy podélné. Deset let potom Grilles (»Journal des sçavants«, 1678) sestrojil jakousi modifikaci tabulek Pythagorových jakožto počitadlo mechanické, pak t. r. Petit malý válec arithmetický zv. tambour de Petit rovněž s tabulkami Pythagorovými, jenž však nebyl než transformované hůlky Napierovy. Roku 1696 Biler dal pravítku Gunterovu formu polokruhu a nazval je instrumentum mathematicum universale, kdežto Leupold válec Petitův přeměnil na tvar dekagonální. V Anglii Leadbetter a Prahl sestrojili stroj zvaný arithmetica portatilis, v Německu Michael Fortius mensula pythagorica a z četných vynálezců pozdějších zasluhují zmínky Gruson (1790), Jordans (Description de plusieurs machines à calcul, 1797), Lagrons (1828), Nuisement (1334), Bardach (1839) a Léon Lalanne, který r. 1839 předložil akademii pařížské svůj arithmoplanimetr. Velký rozruch způsobilo počitadlo Babbageovo (v. t.), které sic pro veliký náklad, jehož bylo třeba k jeho sestrojení, nebylo dokončeno, ale bylo vzorem podobnému stroji od Jiřího Scheutze ve Štokholmě a jeho syna Eduarda (srv. »Polytechnisches Journal«, sv. 156), vystavenému r. 1855 v Paříži a odevzdanému později Dudleyově observatoři v Albany. Podobný stroj sestrojil Donkin v Londýně pro vládu anglickou, tak dokonalý, že jím bylo lze sestaviti tabellu o životním důchodu za 1 hod. 15 min., kdežto obyčejný počet vyžadoval 2 hod. 55 min. Nejrozšířenějším p-lem^{[red 1]} jest stroj Thomasův (z Kolmaru, 1785–1870), vynalezený již r. 1818, patentovaný r. 1820 a zlepšovaný do r. 1351, zejména od Dietzscholda a známý jménem arithmometr, jehož možno užiti i ke zmocňování a odmocňování, k počtům trigonometrickým, sestavování tabell a t. p. s přesností až na 20 míst. Je to truhlík asi 45 cm dlouhý»16 cm široký a 7 cm vysoký. a počítá se tu pouhým otočením klik, se značnou úsporou časovou tak, že s užitkem jest zvláště ústavům bankovním, pojišťovacím a t. p. Stroj Thomasův přes to, že pracuje dosti lehce a zaujímá málo místa, jest přece příliš složitý a daleko většího rozšíření nabyla novější jeho odrůda, stroj zvaný Brunsviga, vynález to ruského mechanika v. t. Odhnera v Petrohradě, jejž zhotovuje firma Grimme, Natalis a spol. v Brunšviku. Mechanismus stroje seřízen je tak, že stroj sám sebe i pracujícího kontroluje a to tím, že zastaví se úplně, není-li jednotlivá číslice řádně zastavena; když buď klika neb sáňky nejsou v poloze pravé; když omylem při počátku nového výpočtu výsledky dříve nabyté nebyly zrušeny, t. j. když ve zpodní části stroje křídelní matice nebyly vesměs otočeny do polohy nullové. Mimo to zvonek upozorní na vzniklou chybu a zvláštní konstrukce zastaví stroj úplně, když klikou bylo otáčeno tak rychle, že by mohl vzniknouti omyl nebo že by stroj mohl býti poškozen. Vedle toho dlužno uvésti ještě Burroughův automatický stroj sčítací, který samočinně zaznamenává výsledky sčítání a jejž zhotovuje Glogowski a spol. v Berlíně. Všeobecnému rozšíření počitadel vadí arci vysoká jejich cena, stojíť na př. stroj Brunsvigův pro výsledky 18místné se zvonkem 700 K, pro výsledky 10místné beze zvonku 400 K.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Slovo zkráceno jako: počítadlem, ač název hesla zní počítací stroj.