Ottův slovník naučný/Babbage
| Ottův slovník naučný | ||
| Baba Vehtra | Babbage | Babbitův kov |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Babbage |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 6–7. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Charles Babbage |
|
Babbage [bèbedž]: 1) B. Charles, slovutný mathematik a mechanik angl. (* 1792 — † v Lond. 1871). Nar. se v Teignmouthu v hrabství devonském, stud. na universitě cambridgeské, kde dosáhl akademické hodnosti (B. A.) a v l. 1828—1839 působil jako professor mathematiky. Aby povznesl úroveň vědeckého pěstování mathematiky v Anglii, přel. s Herschelem a Peacockem Lacroixův spis Treatise on the Differential and Integral Calculus (1816). Aby odstranil omyly loudící se z počítacích tabulek do astronomických a jiných výpočtů, pojednal v listě A Letter to Sir H. Davy on the Application of Machinery to Mathematical Tables (1822) o nutnosti sestavení stroje, který by mathematické i algebraické úkoly vypočítával opravuje i své vlastní chyby (viz Počítací stroj); sám pak sestavil Tables of Logarithms (1826; nejnov. vyd. 1870), vyznamenávající se správností a praktickým rozdělením. Nějaký čas na to jal se s podporou vlády v Britannii i na kontinentu studovati různé systémy strojnické a výsledky těchto výzkumů uložil do spisku Economy of Machines and Manufactures (1834), jenž byl zván „hymnou strojnictví“ a mnoha vydání se dočkal. V létech pozdějších žil v Londýně, kde pracoval o zdokonalení svého stroje, jehož však z příčin ještě málo objasněných nedokončil. Nejdůležitější spisy kromě již uvedených jsou: Comparativ View of the Various Institutions for the Assurance of Life (1829); Decline of Science in England (1830); Ninth Bridgewater Treatise (1837); The Exposition of 1851 (1851); a Passages from the Life of a Philosopher (1861), obsahující stručnou jeho autobiografii.
2) B. Benjamin Herschel (* 1815 — † 1878), angl. cestovatel po Australii. Původně jsa inženýrem přišel r. 1851 do Jižní Australie a usadil se tam. Nejznamenitější jeho cesta byla k jezeru Torrensovu, tehdáž ještě neprozkoumanému, kde učinil velmi důležité objevy. Objevil také řeky Mac Donallovu, St. Marys Pool, Blanchwater a j. Jako inženýr dokončil r. 1856 první železnici osadní z Adelaidy do Port-Adelaide a v l. 1870—71 účastnil se vedení telegrafního drátu na příč Australií.