Otevřít hlavní menu

Ottův slovník naučný/Platessa

Údaje o textu
Titulek: Platessa
Autor: František Bayer
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 855–856. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Platessa L. (Pleuronectes Günth.), platejs, nejobecnější rod čel. platejsů (Pleuronectidae; viz Platejsi). Všichni jeho druhové mají tělo, v obrysu vejčité nebo téměř kosočtverečné, buď pokryto drobounkými, drsnými šupinami, buď lysé, ploutev hřbetní počínající se nad okem, i ploutev řitní zejména uprostřed dosti širokou a v obou paprsky z části nedělené. Čelo jest mezi oběma očima, jež jsou skoro vždycky na pravé straně hlavy, poněkud vyvýšeno; hořejší oko není nikdy před dolejším. Úzká ústa jsou ozbrojena zoubky v 1–2 řadách, na »slepé« straně hlavy silnějšími; na patře zubů není. Ze 23 druhův, obývajících v mořích severního mírného i studeného zeměpásu, jež všecky lidé pro chutné maso horlivě loví, tito čtyři jsou nejznámější: P. vulgaris L. (Pleuronectes p. Günth.), p. obecný, má tělo zdéli 30, výjimkou až 60 cm); délka jest vůbec dvakrát až třikráte větší než šířka trupu. Barva jest rozmanitá, nejčastěji hnědá s velikými, okrouhlými skvrnami narudle žlutými na trupu a na ploutvích, na straně »slepé« jen bělavá. Na temeni hlavy u očí bývá 4–7 kostěných hrbolků, jinak ale jest tělo pokryto šupinami dosti hladkými; postranní čára jest u ploutve prsní jen málo zakřivena. Platejs obec. žije v mořích evropských, zvláště v Severním Německém moři a v Baltě. V týchž mořích ještě hojnější je P. flesus L., p. bradavičnatý n. flundra; bývá menší, 20–50 cm dlouhý, a délka jest třikráte větší šířky. Strana oční bývá olivově hnědá nebo tmavohnědá, často se žlutavými neb naopak temnějšími skvrnami; na »slepé«, žlutavé straně bývají černé tečky. Tělo jest pokryto drobnými okrouhlými šupinami a tvrdými, ostrými bradavicemi, těmito zejména vždy podél přímé téměř čáry postranní. Tento druh plove také proti vodě dosti daleko do řek, na př. do Labe až k Magdeburku. Tvrdí se, že se zatoulal již i do Čech (na př. o veliké vodě r. 1890); také Balbín uvádí mezi rybami mořskými k nám do řek se stěhujícími rybu jménem »passer« (»Matky Boží ryba«) a totéž jméno čteme u Aldrovanda pod obrazem platejsa. Kolem evropských břehů kromě moře Středozemního žije ještě P. limanda L., p. drsný, zdéli 20 až 40 cm), délky také třikrát větší, než jest šířka. Tělo jest na straně oční světle hnědé i šedé s malými, nepravidelnými skvrnami temnějšími, na druhé straně jen bílé, a jest pokryto drobnými drsnými šupinkami. Postranní čára jest kolem ploutve prsní obloukem zakřivena. U všech tří posud uvedených druhů rodu P. jest prvním paprskem řitní ploutve krátký, tvrdý osten; tohoto ostnu nemá P. cynoglossus L, p. úhoří. Tělo jeho bývá 30–50 cm dlouhé a tato délka jest třikrát i čtyřikrát větší než šířka. Tělo má na straně oční barvu šedohnědou, ploutev prsní černou; na lichých ploutvích jsou černé skvrny. Šupiny jsou drobné a okrouhlé, postranní čára přímá. Tento druh platejsů žije kolem břehů severní Evropy a východního pobřeží Sev. Ameriky; v Severním Německém moři a v západním Baltu jest vzácný. Br.