Ottův slovník naučný/Platejsi
| Ottův slovník naučný | ||
| Platejs | Platejsi | Platen |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Platejsi |
| Autor: | František Bayer |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 853. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Platýsi |
|
Platejsi (Pleuronectidae) jsou čeleď ryb hrdloploutvých (skupiny Anacanthini); mají na rozdíl ode všech ostatních ryb hlavu a z části i přídu těla asymmetrickou. Tělo jest totiž velice se stran sploštělé, vysoké, ale p. plovou nikoli hřbetem vzhůru, nýbrž na jedné straně těla, na boku. Strana vzhůru obrácená – častěji pravá než levá – jest tmavší, živěji zbarvena a na té jsou také obě oči; strana »slepá«, vždy ke dnu obrácená, jest bledá, beze vší význačné barvy. I ctenoidní šupiny obou stran mívají tvar odchylný; sudé ploutve strany tmavší, ano i různé části kostry na tomto boku také jsou lépe vyvinuty. Předlouhá ploutev hřbetní a řitní prostírají se po všem hořejším a dolejším okraji trupu; ploutve břišní jsou na hrdle před prsními a krátká ploutev ocasní jest vzadu zaokrouhlena. Vylíhlí p. mají s počátku hlavu zcela souměrnou, jako jiné ryby, ale záhy počne se jednostraným vývojem lebky i všeho svalstva jedno oko posunovati směrem ke druhému, tak že se již u velmi mladých rybek tělo vyznačuje podivnou svou asymmetrií. Pokřivená ústa jsou ozbrojena zuby buď silnými, buď naopak nepatrnými, také po obou stranách různými. Dutina trupu jest poměrně malá, zažívací roura velmi jednoduchá; vzdušní měchýř schází. Známe po tu chvíli na 40 rodů p-sů se 200 asi druhy. Jsou rybami pásma pobřežního všech téměř moří; někteří druhové i dosti daleko do řek plovou. Lehávají bledou stranou »slepou« na písčinách, často v písek až po oči zahrabáni, a dovedou barvu strany »svrchní« poněkud přizpůsobiti k barvě dna, což je i kořisti jejich, všelikým rybám a jiným živočichům mořským, činí neviditelnými i naopak chrání od nepřátel. Trou se v prvých měsících roku, někteří však až i v červnu, čci, a vypouštějí jikry na písčiny pobřežní, v trsy chaluh i jiných mořských rostlin. Pro výborné maso je všude lidé horlivě loví a také buď čerstvé, buď uzené i do končin moře vzdálených zasílají. Vedle ryb treskovitých a sleďovitých jsou nejdůležitějšímu rybami rybářství námořského. Nejchutnější maso má mořský jazyk neboli jazír (rod Solea Günth.); kromě těch náležejí ke známějším rodům platýši (Hippoglossus Günth.), kambaly (Rhombus Günth.) a platejsi s. s. (Platessa L. = Pleuronectes Günth.). Fossilní p. jsou vzácni; známe jen nečetné druhy rodů Rhombus a Solea z třetihor. Br.