Ottův slovník naučný/Pilobolus

Ottův slovník naučný
Pilníkov	Pilobolus	Pilocarpin

Údaje o textu
Titulek:	Pilobolus
Autor:	Ladislav František Čelakovský
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 744. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Pilobolus, řasohouba z oddělení hub spájivých (Zygomycetes), z čeledi a řádu Mucorineae, z podřadí Piloboleae obsahujícího 2 rody: P. a Pilaira. Jak Pilaira má i P. výtrusnice toliko jednoho druhu, mnohovýtrusné sedící jednotlivě na konci stopek nerozvětvených, s blanou tmavou, pevnou, jež se nerozplývá ani se neláme, avšak za zralosti na zpodu kolem stopky zrosolovatí a se rozplyne. U Pilairy chabá stopka snadno přepadne a tím výtrusy sdělí se substrátu. U P-lu však tuhá stopka pod výtrusnicí jest vakovitě naduřelá a nejhořeji se protrhne, načež výtrusnice dosud uzavřená (dole nezrosolovatělá) i se sloupkem elasticky vzhůru (do výše mnoha centimetrů) se vymrští. Teprve na odpadlé plodnici zvláště ve vlhku hyalinní kroužek na zpodu stěny výtrusné zrosolovatí a se rozplyne, čímž výtrusy se uvolní. Rod P. obsahuje asi 7 druhů, rostoucích výhradně na exkrementech zvířecích a lidských. Nejznámější P. crystallinus má stopky plodní 1–2 mm vysoké, žlutavé, výtrusnice polokulovité, sprvu žluté, pak černé, objevující se v trsech na mrvě koňské, hovězí atd. zvláště ve vlhku. Zopf nalezl u tohoto druhu zygospory kulaté nahé s klíšťkovitými, naduřelými větvemi kopulačními (suspensory). lč.