Ottův slovník naučný/Pilníkov

Ottův slovník naučný
Pilnikau	Pilníkov	Pilobolus

Údaje o textu
Titulek:	Pilníkov
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 744. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Pilníkov

Č. 3135. Znak města Pilníkova.

Pilníkov, Pilinkov (Pilnikau), starožitné město v Čechách na úpatí Krkonoš, stanice želez. dráhy Chlumec-Poříčí, v hejtm. a okr. trutnovském, má 164 d., 5 obyv. č., 1083 n. (1890), far. kostel Nejsvět. Trojice z r. 1768 (ve XIV. stol. far.), četn. stanici, špitál (pro 22 chud.), tkalcovnu na bavln. látky, dva mlýny, pilu a výroční trhy. Obyvatelé živí se povětšině tkalcovstvím. P. založen asi ve XIV. stol. a byl od XV. stol. až po bitvu na Bílé Hoře majetkem Zylvarů ze Zylveršteina, kteří se odtud psali z Pilníkova. Na přímluvu Adama Z. ze Z. král Vladislav II. povýšil (1513) P. na městečko, nadav jej rozličnými výsadami a měst. erbem (vyobr. č. 3135.): štít rozpůlený, pravá pol. červená a levá stříbr., v ní pak spatřuje se polovina černého, na levo hledícího orla se zl. zobákem a drápem. Adam Z. ze Z. a Pilníkova při kommissi konfiskační odsouzen (1622) dvou třetin jmění svého a P. tehdy při panství vlčickém prodán Albrechtovi z Valdšteina. R. 1820 shořelo skoro celé město.