Perseus, souhvězdí severního nebe mezi 22° a 68° rektascense, 30° a 57° severní deklinace, obsahuje dle Heise 136 hvězd prostým okem viditelných, z nichž jednu vel. 2. a pět vel. 3. Jméno má po řeckém hrdinovi, jenž Meduse hlavu sťal. Dle báje té zobrazuje se jako jinoch držící meč nad hlavou pravicí a levicí hlavu Medusy. Nejjasnější hvězda je α (Algenib); mezi slabšími je několik pomnožných. Tak má hvězda 5., která je vel. 6., průvodce vel. 13,5 (Burnham, 1880); q vel. 6. má průvodce, který je podvojný (složky jsou vel. 11,5 a 11,7), vzdálenějšího průvodce vel. 8,6 objevil South r. 1824; δ vel. 4. má průvodce vel. 10. (W. Herschel, 1782), Burnham objevil r. 1880 ještě jiného průvodce vel. 9,5; η vel. 4. má dle Burnhama 5 slabých průvodců; γ vel. 3. s průvodcem vel. 10.; u památné měnlivé β (Algol) objevil Burnham r. 1878 4 slabé průvodce vel. 13., 11,8., 10. a 12,5.; ξ sestává ze 4 hvězd na ploše o průměru 2', hlavní hvězda je dle Struveho vel. 2,7., nejbližší průvodce vel. 9,3., druhý je vel. 15. a třetí 13.; ε je podvojná vel. 3. a 8,3., první je zelenavá, druhá modravá (Dembowski, 1857) μ seznal W. Herschel r. 1782 podvojnou, hlavní hvězda je vel. 4,5 a bílá, průvodce vel. 8,5, bližšího průvodce vel. 12. objevil O. Struve r. 1851. Měnlivé jsou: V (červená, max. 7,9., min. 9,5–10,5 vel., perioda neznáma, objevil ji Espin r. 1893), ρ (Schmidt, 1854, max. 3,4., min. 4,2, nepravidelná, oranžová s význačným vidmem se širokými temnými čarami a několika čarami kovů), β (Algol, v. t. a Hvězdy, str. 982), R (Schoenfeld, 1861, max. 7,7–9,2, min. 12,8–13,5 vel., perioda 210 dní). Mimo několik teleskopických mlhovin a hvězdokup zmínky zasluhují 3 hvězdokupy prostým okem viditelné. Dvě jsou blízko u sebe (na jilci meče), předcházející v rektascensi označuje se h Persei, následující ζ Persei. První je menší průměru asi 15', ζ skoro dvojnásobného. Obě byly vyměřovány a fotografovány. Fotografií objeveno v nich více než 1300 hvězd. Třetí kupa má průměr též asi 15'. VRý.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Souhvězdí Persea