Ottův slovník naučný/Algol
Ottův slovník naučný | ||
Algojský záliv | Algol | Algonkini |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Algol |
Autor: | Gustav Gruss |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 586–587. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Algol |
Algol (al-gúl, daemon), β Persei, hvězda proměnná v souhvězdí Persea, který sám u Arabů hámil rás-al gúl, nosič hlavy gúlovy (Medusiny hlavy) se nazývá, září po dva dni a 12 hodin stejnou velikostí (2,2) a pouze po 9 hodin se jeví v lesku slabším klesajíc až ke čtvrté velikosti; přibývání a ubývání jasnosti není zcela pravidelné, na blízku minima však velmi rychlé, tak že dobu minima dosti přesně (na 10–15 minut) lze určiti. Po minimu přibývá jasnosti hvězdy as hodinu, pak trvá hvězda hodinu na téže jasnosti, načež opět jasnosti značněji přibývá. Argelander ustanovil délku periody z pozorování:
Dle Schönfelda prodlužovala se perioda od r. 1856 do 1865, od r. 1865 pak skracuje se opět. – Proměnlivost A-u pozorovali již r. 1667 neb 1669 Montanari a Maraldi; periodu proměny nalezl teprve Goodricke a Palitzsch r. 1782. Abd-ur-Rahmán uvádí A-a jako hvězdu červenou, nyní jest A. barvy bílé. Proměny jasnosti A-u lze pravdě nejpodobněji vysvětliti obíháním tmavého tělesa, jež ob čas hvězdu částečně zatemňuje; současně snad různý povrch A-u kolem osy se otáčejícího vedlejší změny působí. Vidmo A-u patří k prvnímu typu a nemění se během proměn hvězdy. Dle Pickeringa jest A. representant pátého typu hvězd proměnných. Argelander, Beobachtungen und Rechnungen über veränderliche Sterne, Bonner Beobacht. B. 7 und Astronom. Nachrichten 39, 931. Gs.