Ottův slovník naučný/Perseus

Ottův slovník naučný
Perseus (souhvězdí)	Perseus	Perseus (král)

Údaje o textu
Titulek:	Perseus
Autor:	Vladislav Kalousek
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 521–522. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Perseus

Perseus v řeckém mythu: 1) P. dle theogonie jeden z Titanů, bratr Astraiův a Pallantův a s Asterií otec Hekatin. – 2) P. dle báje argejské syn Zevův a Danain, o jehož zrození a zachránění viz Akrisios a Danaé. Slíbiv Polydektovi na Serifu hlavu Gorgoninu, odebéře se, podoben Bellerofóntovi a Hérakleovi, na svoji dobrodružnou výpravu, v níž jako oni jeví se héroem slunečním. Hermés a Athéna zavedou ho nejprve ke Graiím (v. t.), jimž odejme společné oko a zub, když si je právě podávaly, a vrátí teprve, když mu sdělí cestu k Nymfám, dcerám Zeva a Themidy, bydlícím v jeskyni na Eridanu. Od těchto pak obdrží přílbu Hádovu, jež ho činila neviditelným (srv. germánskou Tarnkappe), okřídlené střevíce a pytel pro hlavu Medusinu. Dle Aischyla (Prom.) Graie tvořily jen přední stráž Gorgon; P. vzav jim společné oko, zahodil do Tritonského jezera a vnikl pak do jeskyně Gorgon (viz Gorgó), kdež jednu z nich, Medusu, sťal pomocí harpy ocelové, daru Hermova, a štítu od Athény darovaného, v jehož lesklé ploše pohlížel na svoji oběť, by jejím přímým pohledem sám neztrnul. Při tom z trupu Medusina vyskočili Chrysaór a Pégasos. Stíhání P-ea znemožněno Gorgonám Hádovou přílbou, již si P. nasadiv zmizel křepce jako myšlenka. Když se ubíral Libyí, z krůpějí krve kanoucí z hlavy Medusiny vznikli prý jedovatí hadi. Podobně prý zkameněl Atlas a korály mořské. V Aithiopii P. osvobodil Andromédu (v. t.), dceru Kéfeovu, od obludy mořské; když pak se o ni bojovně hlásil bratr Kéfeův Fineus, P. ho odstraní, proměniv jej i s družinou v kámen. Vrátiv se pak s Andromédou na ostrov Serifos, podobně ztrestá Polydekta za to, že trýznil jeho matku a Diktya. Odtud ostrov Serifos zůstal skalnatou pouští. Po těchto skutcích P. po Hermovi vrátí nymfám jejich kouzelné pomůcky, hlavu Medusinu odevzdá Athéně. P. pak s Danaou a Andromédou odebéře se do Arga vyhledat děda Akrisia, jenž však před ním prchl do Larissy Thessalské, ale marně; neb P. i tam ho vyhledal a stal se nechtě příčinou jeho smrti. Vrátiv se do Arga, vymění hrad tento za Tiryns a založí Mideu a Mykény. Z rodu Perseovců vzešli pak též Eurystheus a Héraklés. Mythus orientalisující odvozoval od něho též krále perské, zejména Pontus i Kappadokie měly P-ea na svých mincích; též Egypt, Tarsus v Kilikii, ba i Ardea v Latiu znaly neb odvozovaly svůj původ od P-ea. – Skutky P-eovy byly zejména u básníků tragických skvěle zpracovány; o jejich oblíbenosti v umění svědčí jak hojné malby na vásách, tak četné reliefy, tak již na jedné metopě selinuntského chrámu znázorněno stětí Medusy; překrásný pak relief v kapitolském museu (č. 89. v síni poprsí císařských) znázorňuje osvobození Andromédy, ana právě sestupuje se skály. klk.