Ottův slovník naučný/Patrologie
| Ottův slovník naučný | ||
| Patrola | Patrologie | Patron |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Patrologie |
| Autor: | František Vacek |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 329–330. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Patrologie |
|
Patrologie (z řec.) jest pomocná věda bohoslovná odnášející se k životu, spisům a učení sv. otců a církevních spisovatelů. Vědecký úvod do studia spisů patristických sluje p. obecná, historie starověké církevní literatury p. speciální. Co se tkne časové hranice starověku, novější patrologové přestávají u Řeků na sv. otci Janu Damašském († asi 754), u latiníků na sv. otci Řehoři Vel. († 604). Otcem p. jest sv. Jeronym, jehož spis »De viris illustribus« zavírá v sobě dějiny křesťanské theologické literatury až do r. 392. Pokračovatelé jeho byli: Gennadius Marseillský, Isidor Sevillský, Ildefons Toledský († 667) a j. K vědecké výší p. povznesla se teprve v novém věku popudem humanismu a protestantské reformace. Mezi přední pěstitele její z XIX. stol. počítati jest Fesslera, Alzoga, Nirschla, Bardenhewera Harnacka, Krügra. Vac.