Ottův slovník naučný/Patron
Ottův slovník naučný | ||
Patrologie | Patron | Patron, patronát |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Patron |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 330. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Patron |
Patron, lat. patronus, nazýval se u Římanů patricius ve svém poměru ke klientovi. Viz Klientela. Odtud znamená p. tolik co ochránce. Zejména v církvi katolické p-em sluje svatý, kterého si někdo zvolil za svého ochránce a přímluvce u Boha. Tak má každý katol. křesťan svého p-a, jehož jméno přijal na křtu sv., každý kostel má svého sv. p-a, kterémuž jest posvěcen a jehož obraz bývá postaven nad hlavním oltářem, téměř každé řemeslo a zaměstnání, ba i mnohé země mají své svaté p-y (na př. p-ové země České jsou sv. Václav, Prokop, Vojtěch) atd.