Ottův slovník naučný/Pasifaé
Ottův slovník naučný | ||
Paschasius | Pasifaé | Pasigrafie |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Pasifaé |
Autor: | Vladislav Kalousek |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 290. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Pásifaé |
Pasifaé: 1) P. bohyně měsíce na messénsko lakónském břehu v Kalamách, rodišti Dioskurů, kdež měla věštírnu inkubační, ve Spartě velice váženou.
2) P. choť krétského krále Minóa (v. t.), vlastně též původně bohyně měsíce, dcera Héliova a Perseidy; symbolem jejím byla bílá kráva, jako symbolem slunce bílý býk, odkudž báje o lásce její ke krásnému býkovi, jejž kdysi Poseidón z vod mořských vyslal na prosby Minóovy jako oběť Zevovi. Však Minós jej uschoval v Gortyně mezi svá stáda, načež Poseidón za trest vštípil jeho choti nezřízenou lásku k býkovi, již teprve uspokojil Daidalos, zhotoviv pro ni dřevěnou krávu. klk.