Ottův slovník naučný/Alyattés

Ottův slovník naučný
von Alxinger	Alyattés	Alyndža

Údaje o textu
Titulek:	Alyattés
Autor:	Justin Václav Prášek
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 35. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Alyattés, předposlední král lydský, vládl (dle zařádění Eratosthenova) od r. 608—561 př. Kr. Byl synem krále Sadyatta a tudíž čtvrtým králem z rodu Mermnadův a nastoupil vládu za dob pohnutých, neboť Lydii ještě napadali loupeživí Kimmeriové a válku s Milétskými zdědil A. po svém otci. V posledním (šestém) roce války zapálil A. chrám Athénin v území milétském a upadl v těžkou chorobu, ze kteréž teprve povstal, když byl na radu kněží delfských zbudoval dva nové chrámy. Válka s Milétem skončila uznáním lydské svrchovanosti se strany Miléta, načež A. zničil poslední zástupy Kimmeriův a znenáhla panství své rozšířil až k řece Halyu na východě. Tu však potkal se s Médy a zapletl se v dlouhý boj s králem jejich Kyaxárem (590—585). V šestém roce války sveden boj někde na Halyu, který však úplným zatměním slunce dne 28. kv. 585 (položka Pliniova shoduje se zcela s výpočtem Zechiho) zastaven byl. Prostřednictvím vládců kilikijského a babylónského smluven mír, Halys ustanoven hranicí mezi Lydií a Médií, a A-tova dcera Aryánis zasnoubena médskému králevici Astyagovi. V životě svém A. rád obcoval s Řeky a jmenuje se mezi dárci delfského chrámu. Po smrti pohřben byl v náhrobku velmi nákladném, kterému již staří se obdivovali. Náhrobek ten spatřuje se podnes uprostřed královských hrobů lydských severně Sard, na břehu řeky Herma (Hamilton, Researches in Asia Minor I., 147). A. má důležitý význam v dějinách starověkých, jsa zakladatelem lydské velmoci a prvým v dějinách známým prostředníkem mezi Řeky a národy východními. Nástupcem jeho byl syn Kroisos. Druhý jeho syn Adramys (též Andramytos) byl zakladatelem Adramytteia (v. t.). Srv. Schubert, Geschichte der Könige von Lydien (Vratislav 1884). Pšk.