Ottův slovník naučný/Adramyttion

Údaje o textu
Titulek: Adramyttion
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 232. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Adramyttion (Ἀδραμύττιον též Ἀδραμύττειον, Ἀδραμύττα), řecké město v maloasijské Mysii při vých. cípě zálivu Adramyttského a na silnici od Hellespontu do Pergama vedoucí, pokládáno bylo buď za kolonii athénskou nebo za osadu lydskou, založenou prý od Adramyta, bratra krále Kroisa. Pod panstvím pergamským těšilo se jako místo obchodní značnému rozkvětu, ale za válek s Antiochem syrským a Mithridatem pontským velmi trpělo, tak že bývalé moci již nikdy nedosáhlo, ačkoli za dob římských míval tam conventus iuridicus sídlo své. A. bylo rodištěm řečníka Xenoklea a známo bylo výrobou hledané masti, zvané unguentum oenathicum. Ještě nyní zhusta nazývá se Adramiti, ačkoli turecké jméno Edremid vrchu nabylo. – Podlé A-ia sluje Adramyttský záliv, kterýž nejprve mezi pobřežím maloasijským a ostrovem Mitilini se prostírá a potom na vých. až k A-iu do pevniny vniká. Vedlé starého jména jeho vyskytuje se zhusta též název zálivu Edremidského. Průměrná šířka jeho 22–23 km.