Otevřít hlavní menu

Ottův slovník naučný/Algebra universální a operační

Údaje o textu
Titulek: Algebra universální a operační
Autor: Josef Beneš
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 852–853. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Algebra universální a operační (formal mathematics, universal algebra, calculus of operations, symbolical algebra) jest největším, byť nedokonaným dosud krokem od algebry kvantit a algebry logičné k obecné, formální vědě vztahů smíšených, kvalitativních a kvantitativních, která asi byla ideálem Leibnizovým. A-ru u. umožnily práce uvedené pod Algebra geometrická a Algebra logičná, současně ovšem s přípravným krokem a-ru u. stanovícím. Tato poslední určuje základní vlastnosti různých spojení dvou nebo více pojmů, nechť tyto kterékoli kategorii příslušejí. Představíme-li sobě nějaký aggregát dvou pojmů p a q, tedy , tož aggregát takový tvoří nový pojem (výraz), obecně buď jediný určitý, nebo neurčitý; v prvém případě sluje aggregát uniformní (jednoznačný) nebo operace uniformní. Záměna pojmů ve spojení dá výraz obecně různý od ; je-li stejný, nazývá se spojení kommutativním (záměnným). Týž aggregát může býti dále proveden jako buď dle postupu nebo . Je-li postup lhostejný, nazývá se operace associativní (sdružnou). Konečně může býti různým základní poměr dvou různých operací a . Ve zvláštních případech jest

buď ,
nebo .

V prvém případě zove se operace distributivní (rozmeznou, rus. raspredělitelnaja) vzhledem k operaci , v druhém naopak vzhledem ku , nebo konečně platí obé; obě slují pak distributivní navzájem (double distributive). Tak v algebře čísel jest násobení distributivní vzhledem ke sčítání, neboť

,

ale obecně

;

v algebře logičné jest sčítání a násobení distributivní navzájem. Pojmu a názvu distributivní a kommutativní užívá již Servois r. 1814; associativnost operací uvažována, ne-li dříve, tož najisto Hamiltonem. V Anglii byla a. o. pěstěna již v létech čtyřicátých, zvláště u mathematiků školy cambridgeské, u Němců sledovali ji Ohm a Grassmann. A. u. uděluje dle obdoby vždy prvé základní operaci znak a jméno sčítání, druhé násobení atd. Algebra, jejíž každý výraz jest redukovatelný v takový »součet« základních pojmů či »jednotek«, zove se lineární. Tak jest de Morganova každá algebra lineární kommutativní algebrou trojic, poněvadž jsou všechny operace kommutativní, a základní jednotky jsou tři. Všechny algebry B. Peirceovy jsou lineární associativní, obecně nekommutativní algebry prostých, dvojic, trojic až šestic. Z téhož algeber čtveřic jest algebra [1612] = (g4) shodnou s Hamiltonovou algebrou quaternionů. Algeber pětic (pětispřežních) odlišuje B. Peirce sedmdesát. Pro všechny dal jeho syn Charles Peirce příklady ze své logičné algebry vztažných (of Relatives). – Různé ty pokusy snad podaří se spojiti J. J. Sylvestrovi v započatých: Lectures on the Principles of Universal Algebra. Bnš.