Ottův slovník naučný/Algebra geometrická
Ottův slovník naučný | ||
Algebra | Algebra geometrická | Algebra logičná |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Algebra geometrická |
Autor: | Josef Beneš |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 851. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Algebra geometrická (angl. geometric algebra) slove a., která má přirozenou neb umělou způsobilost pro určitá badání vztahů prostorových. A. kvantit musila rozvinouti svou bohatou theorii forem, aby nabyla způsobilosti v závodění geometrie analytické s ryzou synthetickou; a. universální zavádí jako ku každému badání, tak také k sledování vztahů prostorových příhodné symboly pro elementy prostorové, jejichž vhodná volba uznána byla předběžným badáním, rozvojem historickým; dále opět symboly pro elementární spojení, aggregace či operace těchto základních soujmův a konečně určuje si znaky pro základní vztahy. Výkonná její čásť obsahuje nejprve studium operativních vlastností základních soujmů, pak vývoj pravidel o spojování vztahů a vylučování pojmů. Vzorem provedení jest a. quaternionů, kteráž povstala z mnohých nezdařených snah po prostorném zobdobnění a zobecnění Argandovy představy soujemných důsledků nepřímých operací číselních. Pokusy a-ber g-ých byly stupni sprostředkujícími mezi a-rou kvantit (a. v obyčej. smyslu) a a-rou kvalit (logičnou); vedly až k a-bře spojených vztahů kvalitativních a kvantitativních či k a-bře universální. Příklady a-ber g-ých jsou většinou universace neb parallely a-ry quaternionů; jsou to na př.: Grassmannova Ausdehnungslehre (1844), Kirkmanovy Plusquaternions aHomoid Products (1848), Cauchyho Clefs algébraiques (1853), Cayleyovy Matrices (1858) i jeho pojmy novější, Hankelovy extensivní veličiny a čísla alternující (1867), Cliffordovy Biquaternions (s (1873). Viz Seydlerovu stať o komplanárních biquaternionech, Hydeův Calculus of Direction and Position (1884). Pro útvary rovinné svého času pilně applikována a. g. aequipollencí Bellavitisových. Poměr různých a-ber g-ých ukazuje příkladně ta okolnost, že quaterniony Hamiltonovy jsou duálními matricemi Cayleyovými. Pro třídění a-ber g-ých důležity jsou zvláštní případy: čtverecurčitých prvků (P1) jest určen vztahem , značí-li I idempotentní prvek, čtverec druhého druhu (nilpotentního) mizí, tak že . Příkladem tohoto jest plocha rovnoběžníka dvou vektorů a , určená kvantitativně výrazem . Pro patrně . Grassmann nazývá jej externím součinem a značí . V mluvě a písmě Ham. quaternionů , kdežto Grassmannův interní součin . Ze slovanských prací, mezi a-ry g-ké příslušných, dlužno uvésti: W. Źmurko, Wykład matematyki na podstawie iłości kierunkowych (kvantit směrných), Lvov 1864 a Ed. Weyr, O binarných matricích, Praha 1887. Bnš.