Ottův slovník naučný/Alba (sídla)
| Ottův slovník naučný | ||
| Alba | Alba (sídla) | Alba (osoby) |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Alba |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 690. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
Alba (zeměp.): 1) A., krajské město v hornoitalské prov. cunejské, v úrodném údolí na pravém břehu Tanara, 49 km jihových. od Turina, stanice dráhy hornoitalské (trati alessandrijskobráské), sídlo biskupské s krásným hlavním chrámem sv. Vavřince z XV. stol., kostelem františkánským, seminářem, gymnasiem, znamenitými sbírkami (též starožitností). nemocnicí a 6812 obyv. (1885, obec 12.477), již provozují čilý obchod s hedvábím, vínem, sýrem, bílými lanýži a skotem. Jest to stará ligurská Alba Pompeia, rodiště cís. Pertinaka, kterou založil Scipio Africanus st. a lidem osadil Pompejus, podlé jehož otce, Pompeia Strabona, také nazvána; zachovalo se z ní ještě mnoho památek. V středověku byla důležitým městem markrabství Montferratského a r. 1631 dostala se pod panství savojské. A-ský kraj má na 1015 km2 136.000 obyv. v 77 obcích.
2) A., prastaré město ve středoital. prov. aquilské, na patě Velina a nedaleko bývalého jezera Celanského č. Fucinského, leží na vysoké skále, sloučeno jsouc s obcí Massa d'Albe a majíc s ní 4504 obyv. (1885) Bývalo hlavním městem země Marsův, jež Římané zvali Alba Fucentia a v němž věznili vznešené zajatce, zejména krále masesylského Syfaka po druhé punské válce, krále makedonského Persea (po bitvě u Pydny r. 168 př. Kr.), jenž zde také r. 166 zemřel, a Bitulta, krále gallských Arvernů, jenž r. 121 př. Kr. zrádně byv zajat zdobil triumf Fabia Maxima. Ze starodávného města dosud zachovaly se zbytky kyklopských zdí a chrámu.
3) A. de Tormes, městečko ve Španělsku, v prov. salamancké, 22 km jihových. od Salamanky, na pahorku nad pravým břehem Tormesa, stanice dráhy spojující Leon s Estremadurou a sídlo soudního okresu se 47 obcemi. Má 2800 obyv., 9 chrámů a 5 klášterů, krásný kamenný most o 26 obloucích a zpustlý věžatý rodinný zámek vévodů z Alby, jejž založil pověstný vojevůdce Filipa II. U A-by zvítězili dne 28. list. 1809 Francouzové pod Kellermannem nad vojskem španělským.
4) A., poplužní dvůr nedaleko Nieświeže, známého v Polsku sídla knížat Radziwiłłů. Za knížete Karla Radziwiłła, zv. »Panie Kochanku«, byla zde krásná villa s parkem. Pověstný velmož tento dal v létě posypati cestu z Nieświeže do A-by cukrem a jezdil tudy na saních. Jeho přívrženci chtíce mu zalichotiti přijali barvy Radziwiłłovské a přezvali sebe »Albančíky«. Poblíž A-by nalézají se rukodílny na sukno a houně.
5) A., také lat. jméno mnoha měst, na př.: A. Bulgarica č. Greca = Bělehrad srbský, A. Ecclesia = Hennersdorf, Kostelec, Nezamyslice, Třebonín a Zdice, A. Maris = Bělehrad chorvatský č. Stari Zadar, A. Carolina čili Julia = Bělehrad sedmihradský, A. Regia = Bělehrad Královský.