Ottův slovník naučný/Akvarium
| Ottův slovník naučný | ||
| Akvapim | Akvarium | Akvisice |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Akvarium |
| Autor: | Vilém Kurz |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 671. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Akvárium |
|
Akvarium (lat. aquarium) jest umělá nádržka vodní ku pěstování vodních zvířat a rostlin. V malém poslouží prostá skleněná nádoba nebo nádržka z kovových rámcův a skleněných stěn. Velká a-ia vyžadují zvláštní budovy neb aspoň zvláštní místnosti. Dle jakosti vody rozeznáváme a-ia sladkovodní a mořská. Zařízení a udržování a-ia vyžaduje odborných vědomostí a mnoho pozornosti. Jde-li o pěstování ryb neb jiných větších zvířat, dobře bývá, naplníme-li a. na několik centimetrů valouny dobře pranými nebo hrubým pískem křemičitým, nikoli vápenným. Chceme-li však pěstovati čolky, mloky nebo podobné živočichy, kteří ob čas opouštějí vodu, musíme jim vylézání usnadniti a pobyt na suchu umožniti. K tomu hodí se nejlépe umělá skála cementová nebo balvan kamenný, jenž nad vodu vyčnívá. Pro vědecké studium zařídíme a. co nejpříhodněji dle tvorů pěstovaných.
Při udržování a-ia šetřiti jest těchto pravidel: 1. Zvířata spotřebují dýcháním kyslík, jenž ve vodě jest pohlcen. Tuto ztrátu musíme stále nahrazovati, a to: a) výměnou vody; se škodou by však bylo, vyměňovati vodu příliš často, nebo dávati vodu pokaždé jinou (měkkou, tvrdou). Lépe jest, zůstanou-li zvířata co nejdéle ve vodě, kteréž byla jednou zvykla. – Kyslík možno nahraditi b) vodotryskem, a to na základě spojitých nádob. Nádržku s vodou umístíme vysoko nad a-iem a spojíme kaučukovou trubicí s rourkou stříkací, kterouž v a-iu umístíme. Kaučukovou trubici opatříme skřipcem, abychom vodotrysk podlé potřeby mohli přerušiti. Častěji zařizují se stolky s a-iem na vodotrysk Herónův, jehož báň s čerpadlem se pod stolem nalézá. Třetí cesta k obnově vzduchu ve vodě jest c) proud vzduchu, jenž přivádí se do a-ia zvláštním přístrojem provětrávacím. Tomu poslouží pouhý drosofor čili rozprašovač, jejž dostati lze v každém závodě se zbožím kaučukovým; toliko jest potřebí opatřiti jeho ústí dlouhou trubičkou kaučukovou, tuto na konci obtěžkati, aby se ponořila na dno, a hnáti kaučukovým měchýřkem vzduch do vody. Aby pak vzduch procházel vodou jemně rozdělen, vpravíme do ústí trubice kousek hubky. Jiné přístroje provětrávací možná zříditi při vodovodech, a v tom mají svůj základ, že zároveň s proudem vodním přivádějí bubliny vzduchové do nádržky, odkud voda odtéká, vzduch pak do a-ia se tlačí. Konečně nahrazuje se kyslík velmi výhodně d) rostlinami vodními, jimiž a. osázíme. Užíváme k tomu některých řas, parožnatek, okřehku, vodní doušky, růžkatce, lakušníku a jiných ponořených rostlin vodních.
2. Nutno jest odstraňovati z a-ia výkaly a mrtvoly zvířecí, jakož i hnijící potravu nebo tlející rostliny. To děje se buď skleněnou trubičkou, kterou nahoře prstem přimkneme a dolejším koncem přiblížíme ku předmětu, jejž odstraniti hodláme; když pak odhradíme hořejší otvor trubičky, vnikne proudem vody lovený kal do trubky, načež opět uzavřeme prstem otvor a vniklou vodu z a-ia odstraníme. Také dobře poslouží na trubičce kaučukový míč, jejž před vnořením trubky smačkneme, načež vzpružením míče kaly snadno vssajeme do trubice. Podobně lze užiti násosky ohnuté.
3. Obyvatelům a-ia budiž dán dostatek potravy, nikdy však přebytek; neboť ničím rychleji se nekazí voda v a-iu, než právě hnijícímí zbytky potravy.
Zvířata, která se pro pěstování v a-iu nejlépe hodí, jsou zlaté a jiné drobné rybky (hořavka, střevle, mřenka, makropodus a j.), čolek, axolotl, někteří vodní hmyzové a larvy jejich (téměř veskrze nebezpeční dravci), drobní korýši a vodní pavouci (blešní raci, buchanky, perloočky, skořepatci, berušky, vodule a voduch), plži a lastury, jakož i někteří nižší živočichové, kteří se však již spíše hodí pro odborníka než laikovi pro zábavu. Pěstujeme-li vedlé zvířat také rostliny, zařizujeme vivarium, hledíme-li pak více ke tvorům na suchu žijícím, povstává terrarium. Pro vědecká studia odborných zoologů zařízeny jsou zoologické stanice, pro popularisování vědy zoologické pak veliká a-ia mořská. První v Hamburce za Brehma, druhé v Berlíně, menší také ve Vídni. Berlínské a. vyplňuje celý dům o třech patrech a má 1400 m2 plochy výstavní. Bylo zařízeno roku 1867 na akcie, vystavěno stavitelem Lüerem a otevřeno r. 1869. Mořskou vodu pro nádržky zhotovuje uměle chemik Hermes (10 kg studničné vody, 265 gr soli kuchyňské, 20 gr soli hořké, 30 gr chloridu hořečnatého a 12 gr síranu draselnatého); 300 m3 této chová se jako zásoba v podzemní cisterně, odkud na 20 m vysoko se vytlačuje parním strojem a rozvádí do jednotlivých a-ií. Zde pěstuje se na 400 druhů zvířecích ve vodě mořské a sladké, dílem i na suchu. Ústav tento, náležející mezi zvláštnosti berlínské, výborně prospívá a provozuje čilý obchod s mořskými zvířaty pro a-ia a vědecké sbírky. K účelům čistě vědeckým zařízena jsou mořská a-ia v Terstu, Marseillu a zvláště v Neapoli ve »Stazione zoologica«, již založil Ant. Dohrn. – Literatura: Rossmässler, Das Süsswasseraquarium (4. vyd. od Hennesa spracované, Lip. 1880); Graeffe, Das Süsswasseraquarium (2. vyd., Hamb. 1881); Gosse, Handbook of the marine Awuarium (Londýn 1855). Kz.